Panelová sídliště jsou domovem pro miliony lidí, přesto jejich renovace často končí u zateplení a výměny oken. Jak ale ukazují inspirativní příklady ze zahraničí i z Česka, rekonstrukce může být příležitostí k výraznému zlepšení kvality bydlení, snížení energetické náročnosti i celkovému oživení městského prostředí.
Zateplením a barevnou fasádou to končit nemusí
Panelová sídliště vznikala v Československu od 60. let minulého století jako řešení akutní bytové krize, přičemž byla stavěna s odhadovanou životností čtyřiceti až padesáti let, dokud se nenahradí domy vyšší kvality. Přestože byla v minulosti a mnohdy jsou i dnes kritizována a po pádu komunistického režimu jim byl predikován rychlý konec, zůstávají sídliště stále oblíbeným typem bydlení pro střední třídu. A jejich popularita v posledních letech díky příznivější ceně dokonce stoupá.
Podle Českého panelového šetření domácností v nich žije přibližně 28 % českých domácností, zatímco 26 % obývá byty mimo sídliště a 46 % rodinné domy. V panelových domech tedy bydlí přibližně 2,6 milionu lidí, což z nich činí zásadní součást bytového fondu našich měst a obcí. Potřebná rekonstrukce těchto domů však často probíhá pouze technicistně – omezuje se na zateplení fasád a výměnu oken. Většinu těchto projektů mají na starost společenství vlastníků jednotek (SVJ), která fungují podobně jako spolky a jejichž hlavním úkolem je správa domu a přilehlých pozemků.
Dohodnout se v rámci SVJ na rozsáhlejších úpravách bývá ale často složité, protože rozhodujícím faktorem je zpravidla cena. Přesto může promyšlenější přístup k rekonstrukci přinést benefity nejen samotným obyvatelkám*ům, ale i jejich okolí a v dlouhodobém horizontu celému městu.
V centru zájmu kvalitní rekonstrukce bydlení
„Nebourat, transformovat,” říká architektka Anne Lacaton. Spolu se svým kolegou Jean-Philippe Vassalem vyhrály*i v roce 2019 prestižní cenu za architekturu Mies van der Rohe Award, právě za ukázkové použití zmíněného principu. Cena, která se do té doby udělovala převážně za budovy nových knihoven, koncertních sálů a galerií, byla tento ročník udělena za rekonstrukci tří velkých panelových domů v centru francouzského Bordeaux.
Toto rozhodnutí potvrdilo obecnější trend světových cen za architekturu – téma běžného lidského života, bydlení a jeho kvalita se mohou svými architektonickými kvalitami poměřovat s filharmoniemi a muzei. Potvrdila to následně i Pritzkerova cena (nejvýznamnější ocenění pro architektstvo na světě), která byla dvojici udělena dva roky na to.
V bordeauxském projektu se odráží řada výzev, kterým čelí současná města. Drahé bydlení, nízká dostupnost sociálního bydlení, udržitelnost, snížení energetické náročnosti budov, kvalita městského života atd. Architekti a architektky v tomto projektu nastiňují řešení, kterými se lze inspirovat ve větším měřítku i u nás. Soubor bytových domů Grand Parc měl jít přitom původně k zemi. Paneláky z šedesátých let obsahují přes pět set bytů a slouží především jako dostupné bydlení pro obyvatelstvo s nižšími příjmy. Ředitel organizace, která v Bordeaux sociální bydlení spravuje, se však nakonec přiklonil k rekonstrukci komplexu budov.
Co se po rekonstrukci změnilo?
Zásadním prvkem rekonstrukce je předsazení prostorných lodžií, které navazují na stávající byty pomocí velkých prosklených dveří. Takto lze dosáhnout hned několika zásadních efektů. Tím nejviditelnějším je především zvětšení bytu o velkorysý obytný prostor. Ten je sice venkovní, ale jednoduché zasklení a termo závěsy z něj dělají prostor chráněný.
Je možné jej úplně otevřít nebo naopak zavřít, zastínit či nechat slunce svítit, oddělit od bytu nebo jej s ním naopak plně propojit. Díky této flexibilitě se lodžie stává skutečně svobodným prostorem a její využití závisí čistě na uživatelkách*ích. Může sloužit jako zahrádka, letní obývací pokoj, jídelna pro hosty, dětská herna, pracovní kout, relaxační zóna, sušárna prádla či terasa. Přizpůsobí se potřebám obyvatel*ek a poskytne jim maximální komfort.
Lodžie navíc fungují jako klimatický “buffer”, ochranné pásmo mezi vytápěným interiérem a venkovním prostředím. Tím výrazně snižují energetickou náročnost budovy, aniž by ubíraly na komfortu bydlení. Paradoxně tak zvětšují objem stavby, zatímco zároveň přispívají k její energetické efektivitě.
Když se spojí klimatické, architektonické a urbanistické výzvy
Rekonstrukce se uskutečnila za plného provozu, a nikdo tak nemusel*a dočasně opustit svůj domov a hledat si náhradní bydlení. Navíc obyvatelstvu domu nebylo zvýšeno nájemné, což potvrzuje skutečný zájem vytvořit dostupné bydlení pro lidi a nepoužívat rekonstrukci jako záminku k zvýšení ziskovosti nájemního bydlení.
Tento projekt je ukázkovým příkladem chytrého a komplexního řešení. Elegantní rekonstrukcí se podařilo nejen snížit energetickou náročnost budovy, ale také výrazně zlepšit kvalitu bydlení. Střešní nástavba navíc rozšířila kapacitu domu o nové byty a celkově prodloužila jeho životnost o desítky let.
Jak už bylo zmíněno, panelové domy tvoří významnou část bytového fondu v České republice. Proto by měly být komplexní, udržitelné a inovativní rekonstrukce součástí celospolečenské diskuze. Dívat se na rekonstrukci jen jako na zateplení či výměnu oken je ve světle podobných projektů promarněná příležitost. Když už se do rekonstrukce pustíme, proč nevyužít příležitost a nezeptat se, co všechno můžeme jedním tahem vylepšit? Jak výrazně zkvalitnit bydlení, aniž by jeho cena musela neúměrně vzrůst? Řešením nemusí být vždy lodžie – může jít například o obytnou střechu nebo úpravu okolí domu. Správně navržené změny mohou mít významný vliv na mikroklima budovy, její energetickou náročnost i kvalitu života jejího obyvatelstva.
Dobrá rekonstrukce může příznivě ovlivnit celé město
V České republice již bylo realizováno značné množství jednotlivých zdařilých rekonstrukcí panelových domů. Mezi architekty je dobře známý projekt studia re:architekti, který v pražské Hostivaři zahrnoval opravu fasády a přístavbu nových lodžií.
V Brně pak z hlediska zdařilých zásahů jistě stojí za zmínku zelená střecha na panelovém domě ve Švermově ulici v Bohunicích. Toto opatření lépe reaguje na teplotní extrémy, kdy v zimních měsících zabraňuje nechtěnému úniku tepla a v létě naopak díky výparu poskytuje chladící efekt. Díky svým nesporným přínosům si vysloužila v roce 2022 ocenění Adapterra Awards organizace Nadace Partnerství.
Příkladem dalšího úspěšného počinu z brněnského prostředí jsou sladěné panelové domy v Novém Lískovci. Ty nabízejí moderní bydlení, které respektuje funkcionalistický charakter paneláků, a zároveň je obklopeno příjemným prostředím s dětskými hřišti, místy pro posezení a ceněným přírodním parkem s jezírkem, do něhož je odváděna dešťová voda ze střech domů. Příběh parku Pod Plachtami jsme podrobně zmapovali*y v jednom z našich předchozích článků.
Na zdařilé rekonstrukce a ukázky holistické práce se samotnými byty, panelovými domy i jejich okolím lze narazit nejen v našich dvou největších městech, ale napříč celou republikou. Vedle úspěšných revitalizací, jako je například obnova veřejného prostoru na sídlišti Jižní Svahy ve Zlíně, se objevují také příklady inovativních přístupů v rozhodovacích procesech.
Příkladem dobré praxe je v tomto ohledu Česká Lípa, kde se na plánování obnovy sídliště Holý vrch podílelo přímo jeho obyvatelstvo. Město ve spolupráci s architektonickou kanceláří AF CITYPLAN a společností AGORA CE zapojilo místní komunitu prostřednictvím pocitového mapování a veřejných setkání, jejichž výsledky byly zapracovány do návrhu regenerace.
Pro oceňované a zdařilé české projekty je příznačné, že do procesu plánování rekonstrukce přibírají veřejnost a snaží se její názory a pohled na věc zjistit i jinak, než jen dotazníkovým šetřením, jak ukazuje právě úspěšný příklad z České Lípy. Navíc věnují dostatek pozornosti i veřejnému prostoru, městské zeleni a informování o jejím významu.
Pokud by se podobné komplexní rekonstrukce realizovaly ve větším měřítku, jejich přínos by sahal daleko za hranice jednotlivých budov – ovlivnily by celé město. Vedly by k plošnému snížení energetické náročnosti, zvýšení atraktivity městského bydlení, prodloužení životnosti existujících struktur, zlepšení mikroklimatu a snížení efektu tepelného ostrova. Klíčová ale není jen samotná přestavba, nýbrž způsob, s jakým k těmto projektům přistupujeme.
