Květiny ve stínu stromů
Městská zeleň může vedle ekologických služeb poskytovat také služby společenské: předzahrádky domů jsou místem k zastavování a letmé konverzaci kolemjdoucích, vlastnoručně vysazený záhon před domem nebo před prodejnou dělá radost okolí, a tak zlepšuje atmosféru a soužití v ulici. Město Vídeň se snaží těchto výhod využít a dlouhodobě usiluje o větší podíl obyvatelstva na plánování a údržbě městské zeleně. Chce tak zároveň zvýšit zájem lidí o své bezprostřední okolí, podpořit občanskou angažovanost i přispět k intenzivnějšímu kontaktu mezi sousedy a sousedkami. Snaží se o to například prostřednictvím tzv. “zahrádek na rohu” – malých ostrůvků zeleně ve stromových roštech.
Tento městský projekt nesoucí v němčině název Garteln ums Eck vznikl v roce 2011 a navázal na dlouholetou tradici osazování stromových roštů v části vídeňského centra nazvané Stuwerviertel. Vedle zkrášlení ulice a podpory sousedských vztahů mohou malé záhonky vysázených květin pomoci i samotným stromům, protože v nehostinných podmínkách městského centra zastiňují půdu v okolí kořenů stromů, čímž snižují výpar, provzdušňují půdu a podporují tvorbu humusu.
Projekt koordinuje městská kancelář Gebietsbetreuung stadterneuerung (zkratka GB*), v překladu kancelář obnovy města. Kancelář má na starosti poradenství v oblasti pronájmu, projektové práce ve veřejném prostoru, otázky týkající se infrastruktury v okrese, informace o rekonstrukcích apod. Zahrádky na rohu organizuje ve spolupráci s městskými částmi a městskou zelení (Die Wiener Stadtgärten, zkratka MA 42). Zprostředkování komunikace mezi několika různými úřady, kterých se schvalování zahrádek týká, je velkou službou, která usnadňuje proces občanům a občankám i dotčeným úřadům.
Kancelář informuje o projektu na svých stránkách, kde se místní mohou o procesu schvalování dozvědět více a zjistit si jednotlivé kroky nutné k adopci konkrétního stromového roštu. Dozví se také rady a tipy pro výběr a pěstování rostlin. Kancelář vydala i informační letáky shrnující, jak se k projektu přihlásit, a udílející užitečné tipy k samotné realizaci. Úřad poskytuje také individuální poradenství a pomoc s výběrem lokality, administrativním procesem a praktickými zahrádkářskými dovednostmi a znalostmi.
Malé zahrádky ve stromových roštech jsou příležitostí ke kreativitě. Zdroj: Onnola / flickr.com — CC BY-SA 2.0
Krok za krokem…
Chce-li se někdo do projektu zapojit, musí odeslat fotku i číslo stromu (viditelné na stromě) a jeho adresu na GB* v příslušné čtvrti. Kancelář následně zkontroluje proveditelnost (například zda strom již není zamluven, má vhodné podloží apod.). Následuje podepsání dohody s GB*, což kancelář oznámí dalším příslušným specializovaným službám. Po schválení, které trvá obvykle kolem šesti měsíců, jsou zájemci i zájemkyně informováni, že mohou začít se zahradničením, přičemž jim GB* pomůže s praktickými tipy pro zahradničení a vybaví je v případě potřeby vhodnými označeními záhonu. Budoucí zahradníci nebo zahradnice mohou také zdarma získat kompost – na sběrných místech si vyzvednou až dva metry krychlové zeminy. Město na stromových roštech nedovoluje pěstovat jedovaté rostliny, popínavé rostliny a rostliny dorůstající více než jednoho metru kvůli vizuálnímu rušení. Nedovoluje vysazovat ani rostliny, které mohou způsobit nekontrolovatelný růst a poškození zaparkovaných aut. Údržbu, pravidelnou zálivku a pletí zajišťují obyvatelé a obyvatelky sami. V případě, že někdo zanedbává péči, je možné povolení zrušit, ale dosud bylo zaznamenáno jen málo takových případů. Naopak se ukazuje, že jsou si sousedé a sousedky nápomocní v péči, například při zálivce v horkých letních měsících v době dovolených.
Během realizace projektu se podle některých médií objevily občasné problémy s vandalismem a znečišťováním prostoru záhonů. Jedním ze způsobů, jimiž se GB* snažilo tomuto problému předejít, bylo poskytování standardizovaného ohrazení záhonu. Problémem ale byla délka pořadníků, protože pro velký zájem a omezené finanční možnosti městských částí byla pro dodání ohrazení dlouhá dodací lhůta. Současně se zavedením ohrazení ale některé městské části začaly vyzývat občany a občanky k odstranění improvizovaných zábran z důvodu bezpečnosti a zachování estetiky, což se nesetkávalo s pochopením kvůli dlouhé čekací lhůtě i omezení kreativity tvůrců a tvůrkyň. Celkově je však o projekt velký zájem a v polovině roku 2017 bylo ve Vídni pronajatých celkem 575 stromových roštů.
Zeleň a participace ve Vídni
Město Vídeň se snaží občany do péče o zeleň zapojit také dalšími způsoby, zahrnujícími tvorbu dlouhodobé strategie, informační kampaně i praktickou, finanční a informační podporu aktivních občanů a občanek.
Participace veřejnosti se jako zásadní princip v plánování města odráží například v plánu rozvoje města STEP 2025, který byl přijat v roce 2014. Plán o zapojování veřejnosti usiluje zvláště v tematické koncepci zeleného a otevřeného prostoru, který stanovuje standardy pro zelený prostor ve městě. V rámci koncepce se město snaží nejen zapojit občany a občanky do plánování, ale také realizovat občanské projekty, a tak přizvat veřejnost k aktivní účasti na navrhování a péči o jejich sousedství. Podporuje proto kupříkladu vznik komunitních zahrad nebo sousedské proměny vnitrobloků. Více se o těchto snahách Vídně dočtete např. v případech Tak trochu jiné zahradničení a Sousedské večeře místo parkoviště.
V neposlední řadě město podporuje vznik zelených fasád. Realizuje jej ve spolupráci se soukromým sektorem (Public Private Partnership, PPP), což je model, který umožňuje městu sdílet odpovědnost a rizika plánování, realizace a provozu se soukromými partnery. Zelené fasády jsou instalovány na veřejných pozemcích u domů soukromých majitelů, kteří byli ochotni převzít péči o rostliny. GB* zajišťuje organizační podporu, technické znalosti, konzultace a spolupráci s příslušnými úřady a městskou částí. Majitelé nemovitostí sdílí s veřejností osobní zkušenosti s projektem prostřednictvím fotografické soutěže, článků na stránkách města apod. Jednou ze zelených fasád, která slouží jako inspirace pro celé město, je budova vídeňského odboru zodpovědného za systém nakládání s odpadem.
Malé ostrůvky zeleně mohou zkrášlit celou ulici. Zdroj: Bielibob / Wikimedia Commons — CC BY-SA 2.0
Jak na to šli jiní?
Program adopce zeleně mají také další evropská města, např. Bratislava. Ta umožňuje jednotlivcům, organizacím i firmám uzavřít s městem smlouvu (minimálně na tři roky) a na jejím základě na vlastní náklady pečovat o vybranou plochu ve vlastnictví města. Péče je pak zcela v režii žádajících a město má při tom pouze poradní a pomocnou roli.
V České republice se zatím objevují spíše možnosti adopce jednotlivých stromů, o záhony a větší plochy zeleně se zatím občané a občanky starají spíše neoficiálně. Jednou z výjimek je městská část Brno-střed. Ta umožnila těm, kteří o to mají zájem, starat se o vybranou plochu městské zeleně v okolí jejich bydliště a na sezónu 2018 připravila první ročník adopcí zeleně. Čtvrť tak chce navázat i na neoficiální aktivity občanů a občanek zkrášlujících ulice, například sousedstva v Gorkého ulici. Jak probíhalo ozeleňování této ulice aktivitou “zdola” a jak uspěla snaha o participativní diskusi o podobě zeleně “na Gorkáči”, si můžete přečíst v naší publikaci Angažovaně offline.
- publikováno 15. května 2018
