Zahrady – součást měst
Městské zahrady jsou zeleným prostorem, který sice není vždy veřejně přístupný, ale přesto poskytuje důležité funkce celému městskému společenství – jak lidem, tak živočichům a rostlinám. Stejně jako jiné formy zeleně ochlazují okolní klima a filtrují vzduch, zahrady využívané k pěstování potravin mají navíc oproti veřejným městským parkům vyšší biodiverzitu, tedy poskytují prostor většímu množství rostlinných a živočišných druhů. V neposlední řadě pomáhají k potravinové soběstačnosti měst: zahradníci a zahradnice mohou část svého jídla vypěstovat v docházkové vzdálenosti od svého bydliště.
V České republice jsou vedle zahrad přilehlých k rodinným a bytovým domům nejběžnější formou zahrádkářské kolonie. Ty jsou rozděleny na menší parcely, které nejčastěji obhospodařuje jedna rodina. Komunitní zahrady jsou jinou formou městského zahradničení, kdy lidé ze sousedství pečují o svěřený kus půdy společnými silami. Často bývají otevřené také veřejnosti a poskytují tak prostor pro setkávání i trávení volného času. Především ale učí místní spolupracovat skrze sdílení společného každodenního zájmu.
V Rakousku vznikla v roce 2007 nezisková organizace Gartenpolylog, která se snaží zakládání podobných sousedských komunitních zahrad zjednodušit. Zaměřuje se při tom především na takzvané interkulturní komunitní zahrady – tedy zahrady, které poskytují prostor pro setkávání a spolupráci lidem s migrační minulostí i bez ní. Usilují tak současně o lepší integraci příchozích i o vytváření soudržnějších a bezpečnějších místních komunit.
Obrázek první vídeňské sousedské zahrady na veřejném pozemku: Nachbarschaftsgarten Heigerlein. Foto Gartenpolylog
Kde se vzaly komunitní zahrady?
První komunitní zahrady vznikaly od 70. let 20. století v New Yorku na volných plochách mezi zástavbou a sloužily jako prostředek k oživení místa i k aktivizaci místních. Nesloužily jen pro pěstování zeleniny. Dodnes přispívají k seberealizaci a slouží jako místa sdílení sazenic, výpěstků, zkušeností, příběhů i práce. Učí uživatele a uživatelky komunikovat, spolupracovat a hledat řešení pro společné výzvy. Pomáhají překonávat anonymní městské vztahy a jsou místem vzájemného vzdělávání se, a to nejen vědomostí a dovedností týkajících se přírody a zahradničení, ale i zodpovědnosti, participace a občanských hodnot. Řada z těchto hodnot jistě platí i pro zahrádkářské kolonie v České republice. Absencí plotů mezi svými záhony a přístupem pro širokou veřejnost se ale komunitní zahrady snaží o ještě větší sdílení a otevřenost.
V 90. letech pak vznikla první interkulturní komunitní zahrada v německém Göttingenu, která zapojovala do péče o zahradu ženy prchající před válkou z Jugoslávie. Zahrada funguje dodnes a protože se myšlenka ukázala jako úspěšná, šíří se hnutí i do dalších evropských států.
Komunitní zahrada Carynthia v Klagenfurtu. Foto Gartenpolylog
Jak pomoci komunitě
Nezisková organizace Gartenpolylog se snaží podporovat vznik podobných zahrad v Rakousku. Jde na to různými způsoby. Pomáhá vytvářet projekty pro komunitní zahrady a poskytuje konzultace v oblasti komunitních, sousedských a interkulturních zahrad jednotlivcům, institucím i městským samosprávám. Sdílí své zkušenosti jak se zahradničením, tak s prací s komunitami. Kromě toho se snaží síťovat existující komunitní projekty a pořádá vzdělávací kurzy a konference. Aktualizuje mapu všech komunitních zahrad v Rakousku a snaží se otevírat mnohdy zdánlivě uzavřené komunitní prostory veřejnosti pořádáním procházek po zahradách nebo promítáním filmů v zahradách. Jako vídeňská organizace ale především sama iniciuje a pomáhá při vzniku podobných zahrad ve Vídni.
Zatímco některé skupiny znají vše potřebné k tomu, aby projekt vymyslely, zrealizovaly a udržovaly, jiným pomůže rada zkušenějších. Organizace proto pomáhá s celým procesem, od shánění povolení na užívání pozemku až po zakládání záhonů. Setrvává jako podpora komunity, dokud je potřeba. V některých situacích si její pomoc vyžádají komunity, jejichž projekt se z různých důvodu ocitl v krizi.
Gartenpolylog v projektech propojuje místní komunitu a samosprávu a napomáhá k jejich vzájemnému dialogu a shodě. Organizace byla také u prvního projektu komunitní zahrady, který vznikl na půdě vlastněné městem, nikoli soukromým vlastníkem. Realizace byla důležitým krokem v podpoře komunitního zahradničení ve Vídni. Příklad dobré praxe motivoval město k dalším podobným projektům, díky čemuž se začal zdejší počet komunitních zahrad rozrůstat. Organizace z velké části funguje díky dobrovolnické práci svých členů a členek.
Jedním z projektů, který pomohli vytvořit a dosud pomáhají udržovat, je „zahrada pro všechny“ na Nordbergstraße v městském okresu Alsergrund. Tato zahrada byla založena v roce 2016 a jejím zvláštním rysem je to, že není oplocena ani jinak vizuálně oddělena od ulice. Je tak otevřena nejen těm, kteří se chtějí podílet na pěstování a sklízení, ale i těm, kdo si chtějí v zahradě pouze posedět nebo odpočinout. Zahrada leží na soukromém pozemku vedle klidné ulice, za který si vlastník účtuje spíše symbolický nájem, jenž hradí městská část. Má celkem 400 metrů čtverečních a pět záhonů, které nejsou nikomu přiděleny, ale pečují o ně lidé bydlící v okolí, kteří o to mají zájem. Byla vytvořena z podnětu městské části, ta oslovila organizaci Gartenpolylog, aby projekt zorganizovaly společně. Nyní městská část a organizace sdílí zodpovědnost za zahradu a městská část zahradu propaguje jako příklad dobré praxe. Každou středu během sezóny některý zástupce či zástupkyně organizace Gartenpolylog tráví odpoledne na zahradě a setkává se jak s těmi, kteří o zahradu pečují a chtějí sdílet novinky a případné problémy, tak s náhodnými kolemjdoucími nebo novými zájemci a zájemkyněmi. Zahrada nemá žádný plot, zato je zde několik nástěnek a informačních cedulí, které vysvětlují komukoli, kdo do zahrady zabloudí, její smysl, fungování a pravidla.
„Zahrada pro všechny“ na Nordbergstraße v městském okresu Alsergrund. Foto: NESEHNUTÍ
Krok za krokem…
Gartenpolylog na svých stránkách doporučuje, jak postupovat, pokud chce občan nebo občanka založit novou komunitní zahradu:
- Nejprve je dobré najít skupinu nadšených lidí, kteří nás podpoří při hledání vhodného místa a vyřizování nutných formalit.
- Pro nové místo je dobré pozorně prozkoumat vybranou lokalitu, zaměřit se na nevyužívané plochy mezi domy, opuštěné zahrady apod.
- Po nalezení vhodného pozemku je nutné najít vlastníka, například v katastru nemovitostí nebo třeba tak, že se poptáme v sousedství. Následně nastává fáze vyjednávání se soukromým vlastníkem, městskou správou nebo firmou, která plochu vlastní.
- Zvláště v případě veřejného prostoru může proces velmi usnadnit, pokud máme přislíbenou podporu místní samosprávy.
- Mezitím se skupina pomalu seznamuje a začíná plánovat, jak bude vypadat projekt zahrady. Budou zde individuální záhony, nebo bude skupina pečovat o záhony společně? Jak bude spolurozhodovat? Jak chce ovlivňovat život místní komunity? Výsledkem by měl být řád komunitní zahrady, ošetřující hlavní rysy jejího fungování.
- Často je také nutné získat status spolku nebo jiné oficiální organizace z důvodu vyjednávání nájemních smluv, finančních prostředků apod.
Sousedská zahrada Macondo. Zahrada v uprchlickém táboře, na které komunita pěstuje bylinky ze zemí svého původu. Foto Gartenpolylog
Podpora zahradničení ve Vídni
Tradice městského zahradničení je ve Vídni dlouhá. Jedním z důvodů je také dlouhodobá podpora ze strany města. Od roku 2010 má Vídeň aktivnější politiku na podporu sousedských a komunitních zahrad i zahrad pro školy a školky. V rámci projektu Gemeinsam garteln (volně přeloženo jako „Společně zahradničit“) město podpořilo vždy jeden pilotní projekt za městskou část finanční částkou 3 600 euro, odbornými konzultacemi od městské kanceláře mající na starosti péči o zeleň (Die Wiener Stadtgärten, zkratka MA 42) a zeminou zdarma. V interaktivním plánu města je možné vyhledat podpořené projekty a kontakty na ně. Město také finančně podporuje neziskové organizace, které zahradničení propagují, bezplatně poskytuje odborné poradenství v oblasti zahradničení a pořádá tematické semináře.
Město také pomáhá zřizovat rakouský výzkumný institut pro organické zemědělství Bioforschung, který se vedle výzkumu věnuje sdílení znalostí a praxe v organickém zemědělství a aktivně propaguje městské zahradničení. Institut například zřizuje webovou stránku, kde se věnuje jednotlivým formám městského zahradničení, organizacím, které se mu ve městě věnují nebo souvisejícím akcím. Radí zde jak nakupovat lokální a organické ovoce a zeleninu. Je zde možné nalézt i seznam a kontakty všech sousedských a komunitních zahrad ve městě. Institut také pomáhá organizovat systém tzv. samosběrných pozemků (Selbsterntefelder). V jeho rámci se spotřebitelé a spotřebitelky přímo podílí na lokální produkci zeleniny. Zemědělec nebo zemědělkyně připraví půdu, výsadbu a pole rozdělí na menší parcely, které si mezi sebe rozdělí nájemci a nájemnice. Ti parcely během roku plejí a pomáhají zavlažovat, na oplátku si ze své parcely mohou sklidit vše, co se zde urodí.
Obrázek interkulturní zahrady v uprchlickém zařízení v Kufsteinu v Tirolsku. Foto Gartenpolylog
Jak na to šli jiní?
Obdobou rakouské organizace Gartenpolylog je v Německu působící nadace Anstiftung, která se také aktivně věnuje vytváření, síťování a vzdělávání komunitních a interkulturních zahrad. Jsou zapojeni v řadě občanských iniciativ a inovativních aktivit ve městech i na venkově, které usilují o udržitelnost a lokalizaci a pracují s veřejným prostorem přístupem „udělej si sám“ (do it yourself, DIY).
V Německu také fungují některé slavné komunitní zahrady, do nichž směřují kroky nejednoho turisty či turistky. Jednou z nich je Prinzessinnengarten v Berlíně, která je založena na principu „nomádské zeleně“, tedy dočasně umístěných záhonů na nevyužívaném prostoru, které se mohou v případě potřeby přemístit na novou plochu. Zahrada funguje od roku 2009 a produkuje čerstvé, lokální a organické ovoce, zeleninu a bylinky bez použití hnojiv nebo pesticidů. Ve své aktuální poloze na místě bývalého parkoviště v městské části Kreuzberg poskytuje prostor také pro sousedské aktivity. Pořádají se zde bleší trhy, najdete tu kuchyň, pec na chleba, včelí úly nebo si zde můžete vlastnoručně opravit kolo. Další slavnou berlínskou zahradou je komunitní zahrada na bývalém letišti Tempelhof, která je, stejně jako vídeňská zahrádka na Nordbergstraße, přístupná komukoli. Více o berlínském hnutí městského zahradničení se můžete dozvědět například v dokumentu Speaking gardens (Mluvící zahrady).
V České republice funguje společensky prospěšný podnik Kokoza. Také ten se snaží o propagaci městského zahradničení, vedle něhož klade důraz na kompostování. Snaží se tato témata zviditelňovat skrze spolupráci s aktivními lidmi, firmami i veřejnou správou. Mají na svědomí například jednu z prvních komunitních zahrad v Praze, KC Zahrada, kterou založili v roce 2012. V roce 2013 na ni navázala komunitní zahrada Vidímova v Praze 11, kde pořádají také workshopy, semináře a další tematické akce pro veřejnost. Provozují také stránku mapko.cz, na které je možné nalézt polohu a kontakt komunitních zahrad v České republice i na Slovensku.
Také v Brně funguje několik komunitních zahrad. Jednou z nich je Rajská zahrádka, komunitní zahrada v Brně-Maloměřicích, provozovaná občanským sdružením Rukola. Zahrada vznikla na jaře 2014 na pozemku pronajatém od Tepláren Brno. Kromě společné péče o úrodu se v zahradě pořádají i menší kulturní a vzdělávací akce. V roce 2015 např. probíhala v Rajské zahrádce série autorských čtení pohádek nazvaná Pohádky pod ořešákem. Komunitní zahrada Plecinkáry v Brně-Židenicích vznikla v roce 2016 a sdružuje asi 15 lidí, kteří se snaží pěstovat sousedské vztahy, pobýt na čerstvém vzduchu s dětmi a společně trávit volný čas v zahradě založené na ekologických principech. V Brně-Líšni se v roce 2017 aktivním občanům a občankám podařilo před zástavbou zachránit zahradu místní Orlovny a vytvořit z ní komunitní prostor pro všechny místní. Místo bude pro svou činnost využívat řada místních spolků, útočiště zde naleznou také děti z přilehlé základní a mateřské školy. Díky aktivitě se podařilo nejen zachránit před pokácením vzrostlé ořechy a lípy, ale také vnést život do dlouho chátrající Orlovny.
Gartenpolylog
Schraubenfabrik - Lilienbrunngasse 18
1020 Wien
e-mail:
david.stanzel@gartenpolylog.org
office@gartenpolylog.org
telefon: +43 681 205 67 367 (pondělky)
