Park Čtyři Dvory v Českých Budějovicích již několik let vítá své návštěvníky a návštěvnice kombinací na pohled divokých koutů a různých odpočinkových a herních prvků. Na místě bývalého vojenského areálu zůstaly zachovány části bujně vzrostlé přírodní vegetace, které jsou propleteny stezkami sloužícími k procházkám i k relaxaci. Park je tak populární, že ho v nejbližších letech čeká rozšíření – jak pro svůj netradiční krajinářský přístup, tak díky zapojení veřejnosti do tvorby jeho budoucí podoby.
Nechat růst to, co už na místě bylo
Park se od roku 2014 rozprostírá mezi budějovickými sídlištěmi Máj a Vltava. Hlavní cesty vytvářejí pomyslný pentagram a uprostřed se potkávají, přičemž člení prostor v odkazu na název parku do čtyř dvorů. Ze středu se cesty rozbíhají volně do stran a přirozeně navazují na okolní prostředí. Z jedné strany naleznou návštěvnice a návštěvníci multifunkční dětské hřiště s kavárnou, z druhé skatepark, třetí je svede k nedalekým ekosystémům rybníků. Park navrhlo krajinářské duo Markéta a Petr Veličkovi společně s architektem Davidem Prudíkem.
Inspirovali se například parky v Berlíně, kde tamní krajináři čerpají z přírodních procesů a využívají je při designu parků už delší dobu. Známým je například park a přírodní rezervace Südgelände, bývalé rozsáhlé železniční depo a letištní překladiště zboží v těsné blízkosti Tempelhofu, nebo park Nordbahnhof na místě části bývalé Berlínské zdi a zaniklé železniční stanice. Budějovický park na své berlínské předchůdce navázal jak kvalitou, tak popularitou. Město nyní plánuje jeho rozšíření za zachování stejných principů řízené sukcese. Přibudou i veřejné toalety, hřiště na pétanque nebo naučná stezka a místo pro grilování. Nová fáze úprav je v režii původního autorského týmu a hotová bude v nejbližších letech.
V Českých Budějovicích byl tvůrčí tým rovněž okouzlen přírodními procesy. „Říkali jsme si, že bychom berlínské sukcesní parky chtěli u nás také někde vyzkoušet, ale nenašli jsme vhodný prostor, protože jsme je nechtěli zkoušet jen tak někde,“ vysvětluje v osobním rozhovoru Markéta Veličková. Pak ale přišla soutěž na park Čtyři Dvory, kde je půda velmi jílovitá a složitě na ní poroste nově nasazená vegetace. „Zaradovali jsme se, protože jsme měli pocit, že jsme na to přišli. Že si to teď konečně můžeme vyzkoušet.“
Rozhodli se navrhnout park tak, aby zde bylo možné pozorovat vícero sukcesních stadií vzniku lesa – čili jakýsi vývoj vegetace od luk až po mladý les, ještě před fází, než se les stane klimaxovým. Klimaxový les je vzrostlý, stabilní a druhově neměnný. Sukcesní stadia zase nabízí pestrou směs lučních travin, keřů a dřevin typu bříza, jeřáb a další. Krajinářská dvojice navázala na vegetaci, která se již v místě nacházela, a skrze drobné úpravy zvýraznila její estetickou hodnotu a zpřístupnila ji. To, že se rozhodli ponechat větší prostor přírodním procesům však neznamená, že by do složení vegetace vůbec nezasahovali. „Líbí se nám, že v konceptu řízené sukcese nerezignujete na povinnost člověka o péči. Tento přístup vyžaduje kultivaci prostoru, není to přenechání práce divoké přírodě,“ vysvětluje Petr Velička.
Aplikování řízené sukcese znamená neustálou údržbu, prořezávání a selekci stromků a keřů, které na místě mohou zůstat a které musí pryč. Autoři a autorka proces řízené sukcese ukázali na třech plochách parku v rámci jednotlivých stadií vývoje společenstev. Prvním je bylinné společenstvo lučních trávníků a vyšších trav, druhým keřové společenstvo s nálety stromů do výšky čtyř metrů a posledním je mladý les s břízou, vrbou, borovicí nebo planou třešní. Výsevní nebo sadební materiál pomáhala vybírat odborná veřejnost podle toho, co v daném místě roste. „Přišlo nám hrozně zajímavé, i sociálně, jakým způsobem dokážou lidé takovýto nápad přijmout a jakým způsobem to dokáže přijmout město,“ dodává Markéta Veličková.
Veřejná soutěž a nízká cena
Jak je možné, že se tak neortodoxní přístup k tvorbě veřejného prostranství uplatnil v rámci České republiky? Podle Veličkových to bylo především díky veřejné architektonické soutěži, v jejíž porotě seděli kromě politické reprezentace i nezávislé odbornice a odborníci. „Ve veřejné soutěži byli přítomni zástupci města, a ti velice pečlivě poslouchali odborníky, kteří tam byli ve většině. Tak by to i mělo být. Dokázali je přesvědčit, že tohle je životaschopné,“ vysvětluje architektka. Právě veřejné soutěže nejsou v České republice u zadávání veřejných zakázek časté. V případě parku Čtyři Dvory je přitom vidět, jaký mohou mít přínos pro kvalitu a originalitu místa. Autoři a autorka získali za projekt budějovického parku množství mezinárodních ocenění, včetně German Design Award 2020.
Druhým důvodem byla překvapivě nízká cena, za kterou se realizace parku soutěžila. Na jeho tvorbu bylo městem vyčleněno jen pětadvacet milionů korun, což diskvalifikovalo mnohé náročnější projekty. Tvůrčí tým parku Čtyři Dvory vysadil minimum stromů a ve skladbě vegetace dělal jen málo úprav. Proto měl více finančních prostředků na mobiliář a interaktivní a sportovní prvky. Příprava i údržba parku postaveného na řízené sukcesi je mnohem méně nákladná než u klasických parků. Je však potřeba pečlivá odborné péče. Třídit, co vykácet a prostříhat, by měl odborník nebo odbornice. Není to tak snadné, jako kosit rozlehlý zelený trávník.
Za účasti veřejnosti
Podobu parku mělo možnost ovlivňovat i místní obyvatelstvo. Před zadáním soutěže proběhla anketa, co by si lidé na místě přáli. Silná komunita skateboardistů například prosadila rozsáhlý skatepark. „Zapojování veřejnosti je velmi zodpovědný proces a snažíme se ho dělat hned na začátku. Participaci věnujeme ohromné množství času. Ale v dalších fázích už jen vysvětlujeme, z jakého důvodu jsme prostor navrhli, jak navrhli, jak jsme to udělali, a proč některé prvky musely být vynechané, nebo ne,“ popisuje Markéta Veličková. „Důležité je zapojovat veřejnost v měkkých fázích projektů, kdy se formuje náplň života toho daného místa, ne formuje místo a jeho finální podoba,“ dodává Petr.
A důležité je podle autorky a autora také průběžně komunikovat, jak se projekt vyvíjí, proč a jak do něho byla přijata nebo zamítnuta některá přání lidí. „Je potřeba, aby se koncept uměl jednotlivým zájmovým skupinám skutečně přednést a vysvětlit. Myslím si, že je hrozně důležité, aby lidé nepřišli do něčeho, co neví, proč vzniklo takovým způsobem,“ popisuje proces debat s veřejností Markéta. „Komunikace je velmi důležitá, ale taková komunikace, že budeme plnit veškerá přání lidí, to by bylo nakonec kontraproduktivní.“
Sukcese pro klima
I z pohledu dopadů klimatické krize na města může přístup řízené sukcese značně pomoct. Místo nové výsadby dostaly prostor již vzrostlé stromy, které přirozeně nabízejí stín a není nutno čekat, až vyrostou do potřebné výšky a stáří. Podobně je to i s dalšími stádii sukcese – zarostlejší louky, které se rozprostírají na podmáčeném území, nabízí oproti zastřiženým trávníkům útočiště pro mnohé druhy malých živočichů a ochlazují okolní prostředí.
Právě luxus toho, že v proměňovaném veřejném prostoru už nějaké stromy rostou, by si města neměla nechat ujít. Mladým stromům trvá vytvoření košaté koruny mnoho let, ale existence již vzrostlých bříz nebo vrb znamená, že lidé na stín nemusí čekat. Navíc vysazování stromů v městském prostoru bývá kvůli rozsáhlým technickým podzemním sítím nelehký úkol. Obce by proto měly umět pracovat i se vzrostlou zelení, kterou mají k dispozici. Přístup řízené sukcese je jedním ze způsobů, jak z mladého lesa udělat atraktivní místo pro trávení volného času.
Text byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Markéta a Petr Veličkovi
E-mail: mp@mparch.cz
