Ovzduší v Berlíně jako téma pro inovace

„Čisté ovzduší je pro nás prioritou. Nechceme jenom opatření, která naplňují německou legislativu. Chceme jít nad rámec a být pionýrem inovativních řešení.“ vedoucí odboru managementu kvality ovzduší v Berlíně Martin Lutz

Kvalita ovzduší v sídlech je stále častěji objevujícím se tématem veřejné diskuse. Koncem dvacátého století ulevila rozsáhlým regionům Evropy od silného znečištění ovzduší sírou velká restrukturalizace průmyslových odvětví. Do hledáčku veřejné správy se vzápětí dostaly lokální topeniště, ale i problémy s ovzduším vyplývající z dopravy.

Mít dobrý plán …

Před sjednocením Německa bylo východní Německo a k němu náležící část Berlína značně znečištěnější než část západní. Zátěž pocházela zejména z průmyslu a lokálních topenišť, na špičce byly oxidy síry a dusíku. Proměna hospodářské situace přinesla, obdobně jako v České republice, pokles těchto emisí, nicméně narostly emise od jiných druhů znečišťovatelů: v Berlíně to byl polétavý prach a oxidy dusíku zejména z dopravy. Doprava se aktuálně na emisích podílí ze dvou třetin. Jak se snaží tuto situaci v Berlíně řešit?

V roce 2000 místní radnice zvolila koncepční přístup k řešení problémů s ovzduším ve spojeném Berlíně. Zaměřila se na místní zdroje znečištění – jak lokální (topeniště, průmyslové provozy), tak mobilní (doprava). Koncepční přístup se promítl zejména do strategických dokumentů. První strategický Plán kvality ovzduší platil od roku 2005 do roku 2010. Před koncem roku 2010 radnice tento plán vyhodnotila a další Plán kvality ovzduší, který platil od roku 2011 do konce roku 2017, tak mohl navázat na to, co se v předchozím období osvědčilo.

… a odvahu zkoušet nové cesty

Vedoucím úřadu, který měl na starosti tvorbu strategie a její naplňování, je po celou dobu přípravy pan Martin Lutz. Pro tvorbu dlouhodobé strategie vycházel jeho tým z dat a analýz vědeckých pracovišť, opatření si však navrhovali sami – zavedení zón 30 (zón s omezením rychlosti do 30 km/h), nízkoemisních zón, zákaz vjezdu vozidel bez katalyzátorů do centra města apod. Aby mohli dobře vyhodnocovat dopad zvolených opatření na kvalitu ovzduší, rozhodli se nainstalovat vlastní městský monitorovací systém, který sleduje zejména obsah oxidů dusíku v ovzduší. Zajímavostí je, že tým kolem Martina Lutze do plánu zařazoval i opatření, která neměla oporu v národní legislativě. Samospráva v návaznosti na Plán kvality ovzduší prosazovala novelizaci zákonů na národní úrovni tak, aby realizaci navržených opatření umožnil. Berlín se vlastně stal inkubátorem, který přesvědčil stát například k přijetí legislativy umožňující zavedení nízkoemisních zón.

Berlínu se díky zvoleným opatřením podařilo vyřešit problémy s polétavým prachem z dopravy, nicméně stále hledá řešení, jak omezit problémy s oxidy dusíku. Proto Martin Lutz aktuálně prosazuje schválení celoevropské labelingové škály podobné energetickým štítkům, jaké mají domácí spotřebiče či budovy. Označovala by, jak každé osobní či nákladní auto znečišťuje ovzduší. Lutz je členem národní platformy, která hledá cestu k přísné kontrole automobilek i k výzkumu technologií, které předejdou vzniku škodlivin nebo je alespoň zachytí.

Martin Lutz. Foto: Peter Tkáč

Více kol a méně dieselů?

A Berlín pokračuje dál. Aktuálně investuje do podpory nemotorové dopravy desítky milionů eur. Proč? Impulsy k těmto investicím byly dva – veřejnost a soudy. Občanské iniciativy vyvolaly sběr podpisů za lepší řešení cyklistické a pěší infrastruktury ve městě, a tím vyvolaly značný tlak na samosprávu. Během čtrnácti dní se jim totiž podařilo nasbírat asi 100 000 podpisů. Současně s tím žalobci z řad veřejnosti dovedli k vítězství svoje spory s radnicí a soudy nařídily berlínské samosprávě učinit okamžitě veškeré kroky k dosažení zákonných limitů znečištění ovzduší. Rozhodnutí soudu bylo opřeno o argument, že obyvatelé a obyvatelky Berlína mají právo na kvalitní životní prostředí. Ač se to může zdát překvapivé, Martin Lutz je za takové výroky soudu rád. Konečně má totiž pro vedení města jasný argument, proč a na jaké investice uvolňovat finanční prostředky. V letech 2016-2021 má v plánu zlepšit infrastrukturu pro cyklodopravu investicemi v rozsahu 50 milionů eur.

V době zpracování těchto případových studií Spolkový správní soud v Lipsku povolil radnicím zakázat vjezd dieselovým vozidlům do města. Vybraným obcím s překročenými limity škodlivin v ovzduší, konkrétně Stuttgartu a Düsseldorfu, soud dokonce tento zákaz doporučuje zapracovat do jejich plánů boje se znečištěním. To vše na základě žalob ze strany občanů a občanek, kteří se domáhají práva na kvalitní životní prostředí ve městech, kde jsou dlouhodobě překračovány limity pro oxidy dusíku.

Berlínská radnice zvažuje omezení vjezdu dieselových aut do města od roku 2019. Sama radnice jde ve snaze snížit emise z městského provozu již nyní příkladem – z 1 300 autobusů má 500 katalyzátory dusíku. Další menší autobusy jsou vyměňovány za nové na elektrický pohon. Bohužel se doposud nevyrábějí autobusy na elektřinu s dostatečnou kapacitou pro obsluhu celého Berlína.

Martin Lutz. Foto: Peter Tkáč

Jaká je situace v Česku?

Kvalitu ovzduší u nás můžete sledovat na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz – jsou zde jak mapy znečištění, tak přehledy překračovaných limitů pro jednotlivé stanice. Po vstupu do Evropské unie naše legislativa přijala limity platné pro celou Evropu. Dlouhodobě překračujeme limity pro polétavý prach, oxidy dusíku a benzoapyren. Ministerstvo životního prostředí se rozhodlo po apelech ze strany Evropské komise zpracovat programy zlepšování kvality ovzduší pro jednotlivé regiony a aglomerace. Dokumenty jsou však vágní a nevymahatelné a právě kvůli těmto nedostatkům je nyní, v roce 2018, ruší soudy. Stejně jako v Německu, i u nás je to na základě žalob aktivních obyvatel a obyvatelek.

Přesto se objevují samosprávy, které plánují progresivnější opatření nezávisle na státních plánech a rozhodnutích. Nízkoemisní zóny má nachystané Praha, ale zatím jejich realizaci neschválilo vedení města.

Některé obce v České republice již mají veřejnou dopravu pro své obyvatelstvo zdarma. Frýdek-Místek již od roku 2011, Strakonice čerstvě od roku 2017. Radnice mají dle zákona o ovzduší možnost přijmout pro případy smogových situací takzvané regulační plány, které mohou omezit například dopravu nebo provoz velkých zdrojů znečištění. Doposud však tuto možnost žádná radnice nevyužila pro regulaci dopravy.

Zavedení tzv. Zón 30 (zón s omezením rychlosti do 30 km/h) snížilo v Berlíně zátěž oxidy dusíku o 20%. Foto: NESEHNUTÍ

Inspirace pro nás

Martin Lutz přijal pozvání brněnské radnice a přijel na podzim roku 2017 do České republiky. Během několika dní přednášel jak pro širokou veřejnost, tak samosprávám. Na závěr své návštěvy konkrétně Brnu doporučil zavedení bezplatných ročních jízdenek veřejné dopravy pro studenty a studentky univerzit, protože v poslední době místní lidé kritizují celotýdenní parkování studentů a studentek v ulicích města. Ocenil městskou trolejbusovou dopravu a doporučil pro ni využívat energii z obnovitelných zdrojů. A konečně do doby, než se podaří vyřešit nárůst automobilové dopravy, by lidem ve městě přál tři druhy ulic: ty, které jsou určeny primárně pro pěší, pro cyklodopravu a pro auta.

Martin Lutz každoročně navštíví jako odborný konzultant řadu měst nejen v Evropě. Z jeho návštěvy Brna je k dispozici prezentace či rozhovor pro časopis City One. Na Martina Lutze je možné se obrátit i s vašimi plány či projekty, od kterých očekáváte zlepšení situace v oblasti kvality ovzduší ve vaší obci.

Martin Lutz při své poslední návštěvě Brna v družstevní kavárně Tři ocásci (září 2017). Foto: Peter Tkáč