Zelené vnitrobloky jsou důležitou součástí městské zeleně. V mnohých částech městské zástavby tvoří poslední ucelené zelené plochy, kvůli čemuž jsou nepostradatelnou součástí městského životního prostředí. Útočiště zde nalézají různé druhy rostlin a živočichů. Zeleň zároveň v časech vysokých teplot výrazně ochlazuje místa – bez ní by zbyly jen betonové plochy, které sálají horko.
Význam těchto „zelených oáz” zůstával dlouhé roky radnicemi i obyvatelstvem podceňován. Vnitrobloky se měnily na parkoviště nebo se na jejich místě stavěly nové bytové domy.
O tom, že by vnitrobloky mohly sloužit jako místa pro relaxaci, pěstování sousedských vztahů nebo zahradničení, se v České republice začíná mluvit až v posledních letech. Vznikají zajímavé příklady revitalizací, na jejichž podobě se podíleli i lidé z přilehlých domů. A některé radnice tyto proměny přímo podporují finančními dotacemi.
Brněnský vnitroblok Křídlovická-Zahradnická
Jednou ze zdárných ukázek takovéto revitalizace je vnitroblok propojující brněnské ulice Zahradnická a Křídlovická, které se nacházejí na Starém Brně, tedy v lokalitě, kde je zelených ploch spíše nedostatek. V minulosti byly ve vnitrobloku malé zahrádky, které užívali lidé z okolních domů. Časem se prostor začal měnit, zahrádky zmizely a město zde zřídilo park, který však postupně začal pustnout. A rostla i nespokojenost místních, kteří sem chodili jen neradi. Na jejich podněty a prosby o řešení nešťastné situace však nakonec městská část Brno-střed zareagovala a rozhodla o celkové revitalizaci vnitrobloku.
Během návštěvy dnes proto narazíte na různorodé mikroprostory a prvky, které slouží specifickým potřebám a zájmům. Pro děti je zde vytvořena dráha pro bruslení a jízdu na kole nebo hřiště pro míčové hry. Pro psy jsou k dispozici dva výběhy – pro malá i velká plemena. Pod korunami stromů je místo pro pikniky a veřejný gril, v malých habrových nikách se nachází venkovní fitness, hřiště pro pétanque, vinice a květinová zahrada. Místa je dostatek pro zastíněné i nezastíněné lavičky a posezení. Rekonstruovaná pěšina vede částí trasy i pod pergolou s wisterií.
Prostor zde dostala i rozmanitá vegetace, které zde bylo vysazeno na 1 500 kusů – od různých pnoucích dřevin, například vinné révy, přes trvalky, keře, až po stromy. Část z nich tvoří užitková zeleň. Vysazeno bylo několik starých odrůd jabloní, maliny, mišpule nebo rybíz. V sadě, kde jsou všechny tyto dřeviny umístěny, se nachází i zimoviště pro drobné obratlovce. V celém vnitrobloku můžete spatřit ptačí budky.
Dnes je díky citlivé revitalizaci ve vnitrobloku čilo, potkat zde můžete jak hrající si děti, tak odpočívající seniory a seniorky nebo učící se studenty a studentky přiléhající Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kterým byl vnitroblok rovněž zpřístupněn novou bezbariérovou rampou a brankou. Do vnitrobloku může zavítat i široká veřejnost, nejenom lidé ze sousedících domů. Pobytový vnitroblok je uzavírán v noční době a má svého správce, placeného úřadem městské části.
Zelené vnitrobloky do každého města
Zelených vnitrobloků, které čekají na citlivou revitalizaci a zpřístupnění veřejnosti, je v českých městech mnoho a několik z nich už prošlo zdárnou úpravou. Například o současnou pěknou podobu pražských vnitrobloků v ulicích Stupkova a Železná se postarali samotní obyvatelé, kteří jejich údržbu vzali do vlastních rukou. V Praze též sídlí spolek Bieno, který zde pomáhá oživovat vnitrobloky, dvorky a městské veřejné prostory. Spolupodílí se také na proměně vnitrobloku Viklefova a dvorku U Smaltovny.
V procesu příprav revitalizace plní spolek roli facilitátora – vede diskusi a pomáhá ji směřovat ke zdárnému výsledku, kterým by ideálně mělo být nalezení shody mezi všemi sousedy a sousedkami. To často vůbec není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Každý má jinou představu o tom, co by na místě mělo být a co by se zde mělo dělat. Důležité je proto dobře naplánovat podmínky pro dialog a řízenou diskusi, i jednotlivé kroky, kterými je potřeba postupovat. Bieno popisuje Sedm kroků pro vznik krásného vnitrobloku, které mohou při společném plánování budoucí podoby vnitrobloku pomoci.
Kolik to přibližně stojí? Ukázka z vnitrobloku Stupkova
obec: Praha 7
autor: Ing. arch. Karel Veselý, Ing. Michaela Suchoňová
realizace: Zahradnictví Vlasatý
počet bytových domů: 7
počet obyvatel: cca 330
rozloha: 930 m2
náklady na rekonstrukci: 690 000 Kč (2 etapy)
náklady na údržbu: 80 000 Kč/rok
příspěvek obce: 0 Kč
vybavení: zavlažovací systém, dětské hřiště, vodní prvek pro děti, altán s přípojkou na notebook
I radnice pomáhají
Zpřístupňování a ozeleňování vnitrobloků začínají napomáhat i radnice měst a městských částí. V roce 2015 vyčlenila Praha 6 ze svého rozpočtu v rámci dotačního programu na revitalizaci vnitrobloků 4 miliony korun, čímž podpořila 29 projektů. V roce 2017 schválil grantový program na podporu městského životního prostředí, kam spadá i podpora obnovy a ozeleňování vnitrobloků, i magistrát hlavního města Prahy. Ochrana životního prostředí se pro něj stává klíčovou oblastí podpory, v roce 2018 navýšil celkový rozpočet z 20 na 50 milionů korun. Žádat mohou jak jednotlivci, například vlastníci obytných domů, tak spolky, bytová družstva nebo občanské iniciativy.
Obyvatelé a obyvatelky mohou o finanční příspěvek v maximální výši 450 tisíc korun pro magistrátní výzvu a 500 tisíc korun pro výzvu Prahy 6 požádat zasláním žádosti elektronickou nebo tištěnou formou. Žádosti jsou vyvěšeny na stránkách radnic. K žádosti musí přiložit popis projektu a rozpočet s položkami cen jednotlivých úprav.
Pro rok 2018 schválilo obdobnou formu podpory i Brno. Dotaci ve výši maximálně 100 000 Kč lze použít na veřejnosti přístupné vnitrobloky, nutná je finanční spoluúčast žadatele nebo žadatelky ve výši deseti procent z celkových nákladů. Nezáleží na tom, zda je vnitroblok ve vlastnictví žadatele nebo žadatelky, se souhlasem vlastníka můžou žádat i ti, jejichž vnitroblok je stále ve vlastnictví obce.
Pražský magistrát ve zmiňované grantové výzvě podporuje kromě ozeleňování vnitrobloků i zakládání a rozvoj komunitních zahrad, budování vertikálních zahrad na fasádách budov, obnovu a rekonstrukci předzahrádek nebo ozeleňování střech obytných budov. Důležitou hodnotící podmínkou pro získání podpory je zapojení veřejnosti. Podporuje se tak rozvíjení sousedských dialogů a nalezení řešení na základě všeobecné shody.
Vídeň má podobný program pro podporu vnitrobloků otevřen již od roku 1983. Dotace v maximální výši 2 200 Eur (přibližně 55 tisíc korun) mohou na ozeleňování svých vnitrobloků čerpat všichni obyvatelé a obyvatelky města. Za pětatřicet let byly podpořeny tisíce malých projektů. A od roku 2003 mohou o stejnou sumu žádat i ti, kteří chtějí ozeleňovat své střechy. Více o tom, jak se Vídeň snaží vnést zeleň do svých ulic, najdete v případu Zahrádky na rohu.
