Moudré hospodaření s dešťovou vodou

„Bez dobrých nástrojů je rozhodování o zasakování dešťových vod velmi problematické. My v Hradci Králové jsme proto vytvořili Studii odtokových poměrů.“ bývalá náměstkyně Hradce Králové, Ing. Pavla Finfrlová

Dešťová voda ve městě

V souvislosti s důsledky klimatické změny bývá v České republice zmiňován deficit vody. Jak se bude vodní bilance v České republice měnit v souvislosti s klimatickou změnou, lze zjistit například na webových stránkách Akademie Věd ČR. Podle odborníků a odbornic se objem srážek výrazně měnit nebude. Spíše budou růst extrémy – delší období sucha budou střídat období s přívalovými srážkami. Současně poroste množství vypařené vody. Jednotlivá města by proto měla začít zvažovat, jakým způsobem je možné změnit přístup ke srážkovým vodám na svém území, a to tak, aby byla dešťová voda v maximální možné míře zadržována a využívána.

V Hradci Králové se v tomto století stávalo, že opakované přívalové deště zaplavovaly sklepy a ničily infrastukturu města. A protože ve vedení radnice byli lidé, kteří vodohospodářské problematice rozuměli, rozhodli se pro koncepční řešení –  nechali si zpracovat tzv. Studii odtokových poměrů. Výsledný dokument je unikátní a nesmírně cenný nástroj pro rozhodování a plánování z hlediska dalšího rozvoje města.

Paměť vody

Hradec Králové leží na soutoku dvou řek. První osídlení vzniklo na pahorku nad soutokem Labe a Orlice, uprostřed vnitrozemské delty s mnoha rameny. V 18. století bylo mnoho osad na území dnešního města zbouráno a centrum bylo přestavěno na vodní vojenskou pevnost. Na konci 19. století byly hradby zbourány a na začátku 20. století byla provedena rozsáhlá regulace obou řek i menších toků. Tím bylo území připraveno pro urbanistické vize.

Systém odvodnění města bez problémů zvládl výstavbu panelových sídlišť za minulého režimu. Na přelomu tisíciletí však začalo být zřejmé, že nový stavební boom začíná vytvářet problémová místa při přívalových deštích a je třeba se připravit na jejich častější výskyt. Pro změny územního plánu i pro přípravu toho nového byla Studie odtokových poměrů jedním ze základních územně analytických podkladů.

O co jde?

Studie odtokových poměrů (SOP) je nástrojem pro územní plánování a pro rozhodování státní správy při povolování vypouštění odpadních vod. Je to matematický model definující koncepci řešení dešťových vod v daném povodí v souladu s principy udržitelného rozvoje města a při respektování státní i evropské legislativy. Společným jmenovatelem jednotlivých výstupů SOP pro Hradec Králové je snaha minimalizovat podíl srážkových vod v systému odvodnění města. Pracuje s daty o tom, jak se voda ve městě pohybuje, odkud přichází, kudy proudí a odchází. Model dovoluje umístit do konkrétního území stavbu a zjistit tak, jak se ustálený pohyb vody v dané lokalitě výstavbou změní. A pokud stavba v modelu nějak stávající pohyb vody ve městě narušuje, navrhuje i opatření, jak problémy s vodou zmírnit.

Bez nástroje, jako je SOP, je rozhodování o zasakování dešťových vod velmi problematické, lokální studie zpracovávané pro jednotlivé stavby jsou naprosto nedostatečné pro zhodnocení rizika v území. Provozovatel kanalizační sítě také SOP využívá při rozhodováních o napojení nových staveb na kanalizaci i při rekonstrukcích kanalizační sítě, s ohledem na zaústění odlehčovacích komor. Každý investor či investorka, kteří chtějí zastavět zelenou plochu, by měli jako první podklad pro své úvahy chtít znát odtokové poměry.

Další příklady hospodaření s dešťovou vodou: Ukázka přírodě blízkého odvodnění ve Stuttgartu v ulici Blaumeisenweg, kde jsou srážkové vody svedeny do liniového retenčního objektu opevněného drátokamennými koši. Foto: JV PROJEKT VH s.r.o.

Proč to v Hradci Králové šlo?

Hlavním důvodem je tradice územního plánování v Hradci Králové, na kterém se významně podílel architekt Josef Gočár. Ten se na tváři Hradce podepsal nejen realizací významných staveb v éře kubismu a funkcionalismu, ale i koncepčními dokumenty, jako byl regulační plán nábřeží, nebo zástavbou areálů škol a náměstí. Jeho hlavní zásady urbanistické kompozice města respektují generace politiků a političek, investorů a investorek. Proto nebylo těžké přesvědčit radní a zastupitelstvo města, aby byla v rozpočtu schválena potřebná částka na zpracování Studie odtokových poměrů. Důležité bylo i to, že provozovatel kanalizace i Povodí Labe považovali Studii odtokových poměrů za potřebnou a podařilo se s nimi uzavřít smlouvy o výměně potřebných dat.

Neb je takový přístup v Česku novinkou, panovaly obavy, že SOP nebude mít dostatečnou právní sílu při rozhodování o umístění staveb, rekonstrukcích apod. Zpracovatel tedy měl v zadání i povinnost zajistit soulad s platnou legislativou ČR.

Další příklady hospodaření s dešťovou vodou: Ukázka přírodě blízkého odvodnění ve Stuttgartu v ulici Blaumeisenweg. Posledním objektem v systému odvodnění je otevřená centrální retenční nádrž venkovského charakteru. Foto: JV PROJEKT VH s.r.o.

Co je důležité pro úspěšnou studii?

Pro koncepční řešení se rozhodla radnice na základě opakovaných potíží s přívalovými dešti. V první fázi bylo třeba si vyhodnotit současný stav hospodaření se srážkovou vodou. Vyhodnocena byla i rizika záplav. Klíčová v této fázi byla vstřícnost a spolupráce s výše zmíněnými společnostmi. Krajina a voda v ní mají svou paměť, a je tedy moudré maximálně přiblížit pohyb vody i v městském prostředí přírodě blízkému systému. Zpracovatel studie tedy mapoval a hodnotil možnosti, kde a jak lze i v případě zástavby udržet srážkové a odtokové poměry v co nejvíce přirozených podmínkách. Studie navrhuje opatření pro případ, že do daného území vstupuje nová zástavba. A to včetně finančních hledisek tak, aby byla zajištěna efektivita investic.

Zavést systém odvodnění, který umožní městu dlouhodobý rozvoj, není fyzicky nebo časově ohraničený úkol. Jedná se o proces, o němž máme základní povědomost odpovídající současné úrovni poznání o klimatu, urbanizaci a vývoji společnosti. Stav vodního režimu v mnoha městech nasvědčuje tomu, že je potřeba co nejdříve začít realizovat kroky k dlouhodobému udržení jeho funkce nebo v některých případech k nápravě nesprávných zásahů uskutečněných v minulosti. Systematické zavádění principů hospodaření s dešťovou vodou je jednou z cest, která toto umožňuje.

Další příklady hospodaření s dešťovou vodou: Ukázka vsakovacího průlehu v obytné zástavbě. Foto: Jiří Vítek

Jak na to šli jinde?

Studii odtokových poměrů má i město Olomouc a v návaznosti na ni si nechává zpracovávat stavební standardy pro aplikaci „modrozelené“ architektury. I toto město má zkušenost s povodněmi, a má tudíž velký respekt k pohybu vody ve městě. Dlouhodobě hledalo cesty, jak preventivně předcházet vzniku dalších škod v souvislosti s extrémními přívaly vody, ale zároveň zpřístupňovat břehy veřejnosti, cyklistům a cyklistkám.

V zahraničí má zpracovaný celoměstský dokument pro hospodaření s vodou například dánská Kodaň (Strategický protipovodňový generel). Více o Kodani najdete v případu Hry ve vodě místo záplav. Společné strategie odvodnění však přijímají i regiony, konkrétně Severní Porýní-Vestfálsko uzavřelo dohodu se sedmnácti městy v povodí řeky Emscher s cílem zvýšit zadržení vody v krajině na ploše asi 4000 hektarů za patnáct let.

Za statutární město Hradec Králové garantovala zadání studie jeho bývalá náměstkyně Ing. Pavla Finfrlová. Můžete si prohlédnout její prezentaci ke studii včetně videozáznamu z panelové diskuse, kterou NESEHNUTÍ uspořádalo v Brně v roce 2017. Za zpracovatele studie odtokových poměrů pro Hradec Králové, firmu JV PROJEKT VH s.r.o., prezentoval na panelové diskusi Ing. Jiří Vítek. V jeho prezentaci a videozáznamu najdete další příklady hospodaření s dešťovou vodou z Česka i ze zahraničí.