Mokřady jako nedoceněná součást měst

„Měla jsem vysvětlit, co jsou to mokřady. Říkáme jim bažiny. Ale mokřady jsou přírodní houby, které potřebujeme k zadržování vody a k filtraci znečišťujících látek.” Rose Johnson, aktivistka americké organizace Sierra Club

Záplavy jsou reálným rizikem pro mnohá města po celém světě. Klimatické změny mají na rostoucí počet záplav výrazný vliv a ze záběrů zatopených domovů tak dělají běžný výjev. Odborníci a odbornice tvrdí, že součástí řešení tohoto problému může být právě obnova mokřadů.

U mnohých z nás převládá představa, že mokřady jsou nehezké, nebezpečné a páchnoucí bažiny nebo močály, které je potřeba vysušit, zničit. To známe třeba z pohádek a vyprávění, které mokřadům neoprávněně dodaly negativní punc, když se v nich usídlily všemožné zákeřné bytosti toužící po lidské duši. Mokřady jsou přitom místem rozmanité fauny a flóry, které si zasluhují naši péči a pozornost.

V důsledku rozvoje měst a změn ve využívání půdy přišla v posledním století planeta o dvě třetiny všech mokřadů. Ty, které zůstaly, jsou často vysušené, nebo jsou pokládány za pustinu vhodnou jedině k odkládání odpadu. Země tak přišla o velmi cenný vsakovací systém. Začlenění mokřadů do městského systému by přitom mělo být podle odborníků a odbornic pro boj se záplavami podobně účinné jako budování přehrad, hrází a jiných technických systémů.

Mokřady jsou v záplavových oblastech potřebné k tomu, aby vsákly přebytečnou vodu, která se z řeky vylije. To ale není všechno. O důležitosti mokřadů se můžeme snadno přesvědčit například v obdobích sucha, kdy se pro svou schopnost zadržovat vodu mohou stát doslova „oázami života“ v rozpáleném betonovém a asfaltovém městě. Mokřady jsou přirozeným domovem pro mnoho živočišných a rostlinných druhů. Sehrávají navíc důležitou ekosystémovou roli: produkují kyslík, mají klimatizační účinek a v neposlední řadě jsou zásobárnou vody.

Městské mokřady je dokonce možné budovat i v rámci střešních zahrad nebo propustných chodníků, které účinně nasávají srážky. Význam městských mokřadů si uvědomuje stále více radnic. V Číně se například 30 měst připojilo k iniciativě, jejímž cílem je zajistit, aby 80 procent každého města mělo dostatek mokřadů na to, aby do roku 2030 absorbovalo 70 procent odtoku z dešťové vody.

Mokřady v Reykjavíku

Ukázkovým příkladem obnovy mokřadů ve městech je přírodní rezervace Vatnsmýri, v překladu „vodní bažina”. Jde o chráněnou mokřadní oblast v centru islandského Reykjavíku o rozloze 4,7 hektarů. Vatnsmýri se nachází v blízkosti kampusu Islandské univerzity, je zdrojem vody pro blízké jezero Tjörnin a významným hnízdištěm ptáků. Tato oblast historicky trpěla průmyslovým znečištěním a problémy s invazními druhy rostlin.

I přesto, že se od roku 1984 jedná o přírodní rezervaci, byla oblast Vatnsmýri ležící v sousedství dálnice Hringbraut a blízkosti vnitrostátního letiště dlouhodobě opomíjenou oblastí. V roce 1995 byl vytvořen plán péče pro rezervaci Vatnsmýri. Hlavní myšlenkou první fáze revitalizace bylo vytvořit okolo oblasti o 4,5 hektarech kanál a pěší stezku, která vede v některých místech přes lávky.

Mokřad tvoří ve městě zelenou oázu a je sídlem mnoha druhů rostlin a zvířat. Foto Worldislandinfo.com, Creative Commons (CC BY 2.0)

V roce 2011 převzalo iniciativu kulturní centrum Nordic House podporované Severskou radou ministrů a zahájilo ve spolupráci s Islandskou univerzitou a městem Reykjavík druhou fázi obnovy a revitalizace mokřadů. Relativně jednoduchá a cenově přijatelná opatření měla místo zatraktivnit pro širokou veřejnost a vysvětlovat ekologický přínos i potřebu jeho ochrany. Tato fáze obnovy mokřadů probíhala mezi lety 2012 až 2014. Vylepšovala podmínky jednotlivých stanovišť pro mokřadní faunu a flóru, odstraňovala invazní rostliny a nahrazovala je vhodnou mokřadní flórou, a též zlepšovala kvalitu vody. Součástí revitalizace bylo také vytvoření venkovní výstavy, která návštěvníky a návštěvnice seznamuje s oblastí Vatnsmýri a umožňuje zažít přírodu v různých ročních obdobích.

Náklady na první fázi revitalizace v letech 1995 až 1996 činily 25 milionů islandských korun (asi 5 milionů korun českých), které byly hrazeny z městského rozpočtu. Náklady na druhou fázi v letech 2011 až 2014 činily asi 55 milionů islandských korun (asi 11 milionů korun). Na nákladech se podílelo město Reykjavík (25 milionů ISK), Islandská univerzita (25 milionů ISK) a Nordic House (5 milionů ISK).

Mokřady Vatnsmýri mají navíc ambici stát se součástí většího připravovaného projektu Runways to Greenways. Jde o přeměnu přistávacích drah již zmíněného letiště na plochy zeleně. Tři velké bývalé přistávací dráhy jsou navrženy jako spojení ekologie, rekreace a udržitelné výroby potravin i energie. Vedle mokřadů tak můžete vidět komunitní zahrady, park, zábavní centrum či letecké muzeum. Jde zde o snoubení ekologie a občanských aktivit do symbiotického vztahu.

Přístup Reykjavíku k ochraně přírody

Islandu a jeho hlavnímu městu Reykjavíku není ochrana přírody cizí. Relevantní islandské zákony, předpisy a akční plány byly ovlivněny a přizpůsobeny cílům Úmluvy OSN o biologické diverzitě. Konvence se skládá z mnoha klauzulí a povinností týkajících se rozličných otázek, včetně ochrany druhů a jejich biotopů a operací zaměřených na invazní druhy.

V roce 2016 byla přijata Politika biodiverzity pro město Reykjavík. Tato politika představuje ambiciózní prohlášení, jehož cílem je ochrana a podpora biologické rozmanitosti ve městě prostřednictvím ochranných a obnovovacích opatření, výzkumu, monitorování a vzdělávání. Jde navíc o záruku, že bude biologická rozmanitost zohledněna ve všech fázích plánování a řízení města.

Důležitou součástí této politiky jsou tzv. obnovovací opatření. Obnova ekosystémů z poškozeného stavu do stavu zdravějšího je silným aktem na podporu biologické rozmanitosti. Cílem těchto aktivit je navrátit, nebo alespoň přiblížit dřívější přírodní podmínky, které měla oblast před svou degradací. Tato opatření mohou zahrnovat přepravu jednotlivých druhů na místa, která předtím obývaly, přestavbu ekosystémových atributů, které byly ztraceny nebo zmenšeny.

Mezinárodní význam mokřadů si uvědomují i politici a političky napříč světem. Úmluva o ochraně mokřadů byla prvními státy podepsána roku 1971 v íránském městě Ramsar a v platnost vstoupila v roce 1975. Nyní se k úmluvě přidalo celkem 169 států. Všechny země, které se k úmluvě připojily, musí zařadit alespoň jeden ze svých mokřadů na Seznam mokřadů mezinárodního významu a zajistit adekvátní ochranu a rozumné užívání mokřadů na svém území. Česká republika má na seznamu zapsáno celkem čtrnáct mokřadů. V rámci Ramsarské úmluvy je veden také Seznam ohrožených mokřadů. Státy pak ve spolupráci s odbornou veřejností hledají způsob, jak tyto mokřady ochránit. Pozadu není ani Evropská komise, která v roce 2006 přijala Sdělení o biologické rozmanitosti a Akční plán, čímž naplňuje i Ramsarskou úmluvu.

Mokřad Vatnsmýri leží přímo v centru hlavního města Islandu, Reykjavíku. Foto Christian Bickel Fingalo, Wikimedia Commons, Creative Commons (CC BY-NC-SA 2.0)

Jak je na tom Česká republika?

Také Česká republika se snaží zajistit ochranu mokřadů. Státní politika životního prostředí České republiky schválená pro roky 2012 až 2020 zahrnuje specifický cíl Obnova vodního režimu krajiny. V něm se zavazuje k obnovování mokřadních stanovišť a optimalizaci způsobů odvodňování s ohledem na efektivní zadržování vody v krajině. Pro revitalizaci mokřadů v České republice existuje také několik dotačních programů.

Jedním z nich je Operační program Životní prostředí 2014-2020. Celkem je na tento program z evropských fondů vyčleněno 2,6 miliard eur. Pro obnovu mokřadů ve městech je v rámci tohoto programu nejvhodnější Prioritní osa 4 s názvem Revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně. Program je žadatelům schopen pokrýt až 80 procent nákladů.

Některá města mají vypracovanou Adaptační strategii na změnu klimatu. Praha ve své strategii explicitně zmiňuje, že bude usilovat o zlepšení přirozené retenční schopnosti krajiny. Chce k tomu využívat řešení blízká přírodě, jako je právě revitalizace mokřadů či jejich umělá tvorba.

Studii ohledně adaptačních opatření na zmírňování vlivu klimatických změn má i Brno, o obnově mokřadů zde bohužel není žádná zmínka.