Každá dodávka, která nevjede do centra, se počítá

"Celý provoz se od začátku obejde bez financí z dotačních výzev, což přispívá k jeho udržitelnosti do budoucna." Jakub Ditrich, koordinátor pilotního projektu

Pražský projekt Depot Bike je překladiště pro zásilkové firmy mezi dodávkovými auty a nákladními elektrokoly. Svůj provoz zahájil už po pěti měsících od schválení dopravní studie Radou hlavního města. V půlročním zkušebním období se fungování depa osvědčilo a v centru Prahy ubylo dodávek. Magistrát a zapojené logistické firmy se proto rozhodly zřídit zázemí pro zásobování nákladními koly také na druhém břehu Vltavy. 

Město pod nadvládou aut

Města přeplněná auty znepříjemňují lidem životy z mnoha důvodů. Kvalitu životního prostředí a zdraví všech organismů negativně ovlivňují toxické emise výfukových plynů, bezpečnostní riziko představují auta také pro zranitelné účastnice a účastníky provozu – lidi na kolech, pěší, děti či osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Obce i stát sází především na rozvoj infrastruktury pro motorovou dopravu, a to na úkor jiných druhů. To přispívá také k prohlubování sociálních rozdílů a omezování mobility obyvatel a obyvatelek. Pořízení a provoz automobilu může být totiž pro nízkopříjmové skupiny nepřiměřeně nákladný. V neposlední řadě je však nežádoucím aspektem, který trápí hlavně větší města, prostorová náročnost automobilů, ať už těch zaparkovaných nebo jedoucích.

Individuální automobilová doprava města bez pochyby velmi zatěžuje. Nicméně s dlouhodobě vzrůstající oblibou nakupování na internetu, kterou ještě více prohloubilo uzavření kamenných prodejen a dalších služeb v důsledku globální pandemie v roce 2020 a 2021, přibylo v ulicích také množství dodávkových vozidel zásilkových firem. S nimi se pojí i specifické problémy, jako je nelegální parkování na chodnících a jejich zatravněných částech či zvýšený provoz v pěších zónách. Efektivní řešení, které přispívá k menšímu počtu dodávek především v lokalitách s hustší a obytnou zástavbou, představuje vytvoření infrastruktury pro nahrazení automobilů nákladními koly.

Že je zřízení dobře fungujícího cyklodepa možné i v rámci několika měsíců, potvrzuje Jakub Ditrich, koordinátor pražského pilotního projektu Depot Bike a podnikatel v elektromobilitě. „Téma elektrokol mě zajímá posledních čtrnáct let a z toho dvanáct let i živí. Za cyklistu se ale nepovažuji. Snažím se různými aktivitami vysvětlovat, že jízda na kole nemusí být jen cyklistika jako sport, ale prostě doprava,“ otevírá náš rozhovor o prvním realizovaném cyklodepu u nás.

Mohla to být „šuplíková studie“ 

City logistice se Magistrát hlavního města začal věnovat v závěru roku 2017. Rada hlavního města Prahy tehdy zadala Institutu plánování a rozvoje, městské příspěvkové organizaci, k vypracování studii na toto téma. Mimo jiné i v reakci na petici občanů a občanek z Prahy-Malešic, kteří se úspěšně vymezili proti záměru vybudovat v jejich městské části nové překladiště nákladní dopravy mezi vlaky a nákladními automobily – takzvaný Terminál Malešice. Malešičtí tak upozornili město na fakt, že rostoucí segment doručování může být zdrojem konfliktu mezi byznysovými zájmy logistických firem a legitimním požadavkem občanů a občanek na klidné místo k žití. Celoměstská organizace systému zásobování může předcházet zbytečnému přetěžování obytných či jinak cenných lokalit města.

Studie city logistiky na území hlavního města Prahy byla Institutem plánování a rozvoje dokončena v dubnu 2019, další rok však jen ležela v šuplíku. K jejímu projednání na Radě nakonec došlo i díky již zmíněnému Jakubovi Ditrichovi, který se posléze stal hlavní hybnou silou projektu Depot Bike. O téma udržitelné mobility se totiž zajímá dlouhodobě, a tak se dostal i k tomuto dokumentu. V textu ho zaujala především pasáž o cargo depu. Aby věci nezůstaly pouze na papíře, rozhodl se zalobbovat u prvního náměstka primátora. A byl úspěšný. První náměstek primátora s náměstkem pro dopravu předložili bod o schválení studie o city logistice na jednání Rady v červnu 2020 a jejich návrh byl jednohlasně přijat. Z usnesení dokonce vyplynul i vznik pilotního projektu mikrodepa city logistiky s nebývale ambiciózním termínem realizace v září téhož roku. Tedy pouhé tři měsíce od schválení.

Takto jasně definovaný závazek o překladišti pro nákladní kola překvapil i samotného Jakuba Ditricha. Začal se tedy na magistrátě zajímat, jak se to má s jeho reálným vznikem. Informace z úřadu ale nenasvědčovaly tomu, že by byl projekt prioritou. Díky svým předchozím pracovním setkáním se zástupci logistických firem byl však Ditrich přesvědčen, že otevřenost a zájem o nové formy doručování ve městech mezi společnostmi je. Byla by tak škoda nechat tuto příležitost „vyšumět do ztracena“. Protože na odboru dopravy v té době neexistovala pozice, která by měla toto téma v popisu práce, došlo ke společné dohodě a Ditrich získal mandát zastupovat se svojí firmou ve věci cargo depa zájmy města a projekt koordinovat.

Vybrat tu správnou lokalitu

Smysluplnost a životnost projektu je mimo jiné závislá i na výběru vhodné lokality, což dokládá Ditrich na příkladu berlínského depa KoMoDo: „Tamní projekt byl finančně podpořen německým ministerstvem životního prostředí. Nicméně kvůli nešťastné volbě lokality, která byla kolům hůře dostupná a nebyla napojená na hlavní tah, se firmám nevyplatilo setrvat v místě i po skončení dotované fáze.“ V Praze se rozhodovalo mezi několika pozemky. Z nich byl vybrán prostor na Těšnově pod severojižní magistrálou na pomezí městských částí Praha 1 a Praha 8. Díky přímému napojení na městskou dopravní tepnu a tedy snazšímu zavážení zásilek dodávkami slouží takový typ místa pro účely cyklodepa dobře. Ačkoli pracovní podmínky cyklokurýrů a kurýrek by ještě více zpříjemnila existence spojité a bezpečné cyklistické infrastruktury na území celého města. 

Vybraný městský pozemek byl dosud pronajímán soukromníkovi, který zde provozoval a na polovině území dále provozuje komerční parkoviště. Zatímco druhá polovina se stala překladištěm pro zásilky z dodávek na nákladní kola. Skutečnost, že pozemek vlastní město, celý proces urychlila a zároveň zaručila přijatelné cenové náklady. Jak ale Jakub Ditrich podotýká, mezi některými zapojenými městskými subjekty vládla na začátku skepse a spíše vlažná ochota ke spolupráci. Ostatně o přidaných hodnotách projektu musel přesvědčit i politické zástupce, k čemuž mu posloužily především zahraniční příklady dobré praxe. Na straně doručovacích firem byly osloveny všechny, které působí v Praze, z nichž se osm zapojilo do pilotní fáze projektu. Vyzdvihněme, že asi žádné podobné evropské cyklodepo takový zájem nezaznamenalo. „Sloužil jsem trochu jako mediátor, protože firmy a municipality mluví často jiným jazykem a mají trochu jiné představy,“ přibližuje svou roli Ditrich.

Za šest měsíců přes dvacet tisíc balíků

Zatěžkávací zkouška depa přišla nedlouho po jeho zprovoznění. Vánoce, svátky klidu, míru a v 21. století i nakupování však kurýrky a kurýři zvládli stejně dobře jako celý šestiměsíční pilotní režim. Od listopadu 2020 do konce dubna 2021 na svých nákladních kolech doručili po centru Prahy přes dvacet tisíc jednotlivých balíků, které by jinak musely být po městě rozvezeny dodávkami. Projekt Depot Bike byl vyhodnocen jako úspěšný, a od 1. května 2021 tak přechází do svého běžného provozu. S tím se už mimo jiné pojí také úprava prostředí – výměna dočasných plotů za vzhlednější, úprava vnitřního uspořádání nebo také možnost přidat boxy na vyzvedávání a posílání balíků zákaznicemi a zákazníky.

Zároveň se v Praze plánuje zřízení dalšího depa na druhém břehu řeky, konkrétně v Praze 5 v podobném typu „zákoutí“ pod mimoúrovňovou křižovatkou, taktéž na místě bývalého parkoviště. Ideálně by se odsud zavážely zásilky na Smíchov a Malou Stranu a vypadá to, že zájem logistických firem bude podobně velký jako u prvního cyklodepa. Další osud překladišť má už však zcela ve svých rukou pražský odbor dopravy, který na koordinaci a vznik nových logistických cyklocenter vytvořil pozici a přijal nového zaměstnance. Jakub Ditrich na závěr našeho povídání dodává: „Ta mise byla splněna. Věc se zrealizovala, ekonomicky pro všechny zúčastněné funguje a město schválilo, že bude depo fungovat i dál.“

Proč bychom měli chtít cargo depo i v našem městě

Některé výhody vyplývají už z výčtu problémů automobilové dopravy v úvodu textu. Pro lepší představu cyklistické budoucnosti v českých městech však shrňme pozitiva nákladních kol:

1. Zlepšení kvality životního prostředí – kola jsou bezemisní, neznečišťují ovzduší výfukovými plyny ani nejsou hlučná. Třebaže u elektrokol je nutné baterie dobíjet a také je „někde a z něčeho“ vyrobit, celková uhlíková stopa výroby a provozu cargo kola za svoji životnost nikdy nedosáhne uhlíkové stopy dodávkového automobilu.
2. Menší zábor uličního prostoru – mnohé typy nákladních kol jsou jenom o trochu větší než běžné jízdní kolo. Chodci a chodkyně tak nemusí být ohrožováni dodávkami najíždějícími a parkujícími na chodnících „na blikačky“. Ulice se stává bezpečnější a může být věnováno více prostoru životu a méně dopravě.
3. Nižší náklady – kromě nákladů na pořízení jsou to především nižší náklady na provoz.
4. Příklady táhnou – (pilotní) projekt zaštítěný městem, který do ulic přivede cargo kola, může pro obyvatelstvo sloužit jako motivace si takové kolo pořídit třeba i pro svou osobní potřebu. Projektem nemusí být pouze zřízení překladiště, ale například příspěvek na nákup takových kol pro podnikatelky a podnikatele či místní obecně.
5. Sociální rozměr – na kole se učíme jezdit už v dětství a tuto dovednost ovládá skoro každý. Tento sektor tak otevírá možnost zaměstnat mnohem širší skupinu lidí. 
6. Rychlejší než auto – (cargo)kola jsou menší než auta, čímž přispívají k vyšší plynulosti dopravy. Za stejný čas může křižovatkou projet větší množství osob. Lidé na kolech tak prostojí mnohem méně času v dopravních zácpách. V případě doručování zásilek v určitém čase se jedná o vítaný benefit.
7. Vjezd i do zón, kam auta nemohou – ačkoli jsou centra českých měst často pěšími zónami s povoleným vjezdem jízdních kol, kvůli zásobování prodejen mívají výjimky desítky zásobovacích automobilů. Některé z nich by jistě bylo možné nahradit právě nákladními koly, a tak ulehčit provozu v klidové zóně města.

Kde se něco chystá

Městské překladiště mezi automobily a nákladními koly se už plánuje také v Brně. V polovině dubna 2021 odsouhlasili radní takzvané Memorandum o porozumění v podpoře rozvoje a vytvoření udržitelného systému zásobování města Brna, které bude uzavírané mezi městem a zásobovacími a doručovacími firmami. Zájem o podepsání memoranda projevilo zatím devět firem, které budou mít díky spolupráci s městem jednak informace o připravovaných opatřeních a dokumentech ve věci city logistiky, jednak se budou moci podílet na vytváření vznikajících pravidel v tomto tématu. Náklady na vybudování depa jsou předběžně odhadovány na sedm milionů korun a pokrýt by je měl městský fond mobility.

Za zmínku stojí i projekty nadšených lidí, kteří své podnikání vystavěli na vášni ke cargo kolům. Průkopníkem doručování na kolech je od 90. let pražský Messenger, Brno brázdí od roku 2019 kola firmy Švihé synku a v Hradci Králové začali ve stejném roce rozvážet zásilky Cargo Bajkeři. Je tedy zřejmé, že o udržitelnější způsob přepravy stojí nejen běžní obyvatelé a obyvatelky, ale i samotné firmy. A samosprávy by v jejich snahách měly být významnými partnery.

Text byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.