I stromy někdy potřebují adoptovat

Stromy, které vysadíme a o které pečujeme, budou po letech zpříjemňovat město i našim dětem.

Město silných stromů

Vzrostlé stromy mají ve městě důležité místo nejen kvůli okrašlování veřejného prostoru. Zeleň má schopnost město ochlazovat, a tak zmírňovat efekt tzv. městského tepelného ostrova, díky kterému má městská zástavba výrazně vyšší teploty než okolní krajina. Zeleň také poskytuje prostor pro pobyt živočichů a hmyzu, zadržuje vodu a zlepšuje kvalitu ovzduší, které současně zvlhčuje. Ne vždy je ale zeleň ve městě dobře udržovaná, především kvůli nákladnosti péče, někdy také kvůli nízkému zájmu o její stav ze strany lidí.

Město Lipsko svému obyvatelstvu umožňuje podílet se na obnově městské zeleně díky programu adopce stromů. Zájemci a zájemkyně mohou věnovat městu finanční dar (250 eur), čímž se stanou kmotry a kmotrami vybraného stromu. Je možné takto financovat jak výsadbu nových stromů, tak péči o ty, co už mají své místo v ulicích, parcích, na náměstích nebo městských hřbitovech.

Od roku 1997, kdy byl program založen, do roku 2017 shromáždilo město 5 240 individuálních darů v celkové výši 1 224 081 eur. Díky tomu je nyní ve městě přes 5 000 sponzorovaných stromů. Projekt nese název Baumstarke Stadt (volně přeloženo jako Město silných stromů) a je zajišťován městskou Kanceláří pro městskou zeleň a vodstvo (Amt für Stadtgrün und Gewässer). Projekt usiluje o vytvoření příjemnějšího města pro jeho obyvatelstvo, čistotu ovzduší, ochranu klimatu a udržitelný rozvoj. Klade také důraz na to, že adopce je službou pro celou komunitu. Nejen pro tu současnou, ale i pro budoucí, která si stínu vzrostlých stromu bude užívat za desítky let.

Kancelář na svých stránkách vyvěšuje pravidelně seznamy stromů vhodných ke sponzoringu, na interaktivním plánu města je také možné najít polohu, popis, stav a datum výsadby všech stromů ve městě. Z plánu je patrné, zda je konkrétní strom možné adoptovat. Nové stromy jsou vysazovány na jaře a na podzim v předem vytipovaných lokalitách a vysazované druhy stromů jsou velmi pestré, od platanů nebo lip až po méně obvyklé druhy jako jsou ambroň či habrovec. Dárci a dárkyně jsou na stránkách projektu motivováni, aby sponzorované stromy navštěvovali, sledovali a čas od času pro ně udělali něco prospěšného. Mohou pomoci se zálivkou, vyčistit stromový rošt (jako doplnění k běžné péči ze strany městské správy) nebo informovat městskou správu v případě, že je se stromem něco v nepořádku. Pokud bude někdy nutné odstranění stromu, je vždy upřednostněn přesun, který je možný do stáří asi 15 let. Pokud není přesun možný a není možné se ani jinak vyhnout kácení, jsou adoptivní rodiče kontaktováni a za pokácený strom je vysazen náhradní.

Celkově je v Lipsku ročně průměrně vysazeno tisíc stromů. Podle Přátel země Německo ale velká část z nich pouze kompenzuje stromy, které jsou ve městě pokáceny a které nejsou ani tímto počtem zcela nahrazeny. Asi třetina ročně vysazených stromů je přitom financována z darů, což poukazuje na význam adopcí pro obnovu zeleně ve městě.

Vzrostlé stromy přispívají k příjemnému prostředí pro obyvatelstvo města. Zdroj: Jim Bauer / flickr.com — CC BY-ND 2.0

Participace a městské parky

Lipsko zapojuje své obyvatelstvo do péče o veřejnou zeleň i dalšími způsoby. Zveřejňuje například výzvy na sponzorování konkrétních projektů a ploch, je možné adoptovat také lavičky v parcích a tak sponzorovat jejich údržbu. Město rovněž motivuje k výsadbě květin ve stromových roštech a jsou-li při ní dodržena základní pravidla, která město pro výsadbu stanovuje, není třeba dalších povolení. (O tom, jak výsadbu ve stromových roštech podporuje Vídeň, se dočtete v případu Zahrádky na rohu.)

Obyvatelstvo Lipska bylo také přizváno k plánování rozvoje dvou velkých městských parků nacházejících se v těsné blízkosti centra, Johannapark a Clara-Zetkin-Park, v nichž bylo kvůli rostoucí návštěvnosti třeba sladit různé způsoby užívání parku (například k cyklistice, bruslení či chůzi, využívání prostoru parku pro kulturní a gastronomické akce a podobně). V rámci tříletého participativního procesu byla vytvořena koncepce udržitelného rozvoje parků, která klade mimo jiné důraz na vzájemný respekt, ohleduplnost a zodpovědnost jednotlivých skupin uživatelů a uživatelek a na srozumitelnou komunikaci „pravidel hry“ při pobytu v parku. V rámci procesu bylo také dohodnuto, že participace a dialog budou pokračovat i v dalších letech.

Stromy mají ve městě řadu důležitých ekologických funkcí, přispívají například k čistému ovzduší. Zdroj: Dino Debris / flickr.com — CC BY-NC-SA 2.0

Jak na to šli jiní?

Adopci stromů umožnily také některé obce v České republice. Adoptovat si vlastní strom mohli při revitalizaci parků třeba lidé ve Znojmě, při úpravách návsi zase v obci Doubravčice nedaleko Českého Brodu. Podílet se na péči o stromy je možné také v zámeckém parku v Lednici.

V České republice se výsadbě stromů věnuje i projekt sazimestromy.cz, který získává dary od firem, organizací i jednotlivců. Ve spolupráci s obcemi vyhledává lokality, které by jinak zůstaly neosazeny a následně s dobrovolníky a dobrovolnicemi nebo přímo s firemními zaměstnanci a zaměstnankyněmi výsadbu realizuje. Od roku 2014 do března 2018 se jim podařilo vysadit již 3 465 stromů a 4 031 keřů.

Nadace Partnerství zřizuje veřejnou sbírku, z níž financuje výsadbu stromů v obcích v celé České republice, které jsou vysazovány za pomoci místních dobrovolníků a dobrovolnic. Od roku 2004 vysadili více než 58 tisíc stromů a keřů. Kromě toho se nadace věnuje vzdělávání v oblasti péče o stromy a pořádá anketu Strom roku a Evropský strom roku. Obce mohou nadaci žádat o grantovou podporu na projekty výsadby se zapojením veřejnosti.

Obnovu a vznik nových parků a veřejně přístupných zahrad podporuje také nadace Proměny. Její grantové výzvy jsou určeny pro města a městské části a podporují projekty, které reagují na poptávku ze strany veřejnosti, respektují místní podmínky a současně rozšiřují možnosti užívání veřejného prostoru. Nadace klade důraz na úzkou spolupráci mezi samosprávou, obyvatelstvem města a odbornou veřejností jak při proměně místa, tak při jeho dalším rozvoji.

O podporu je možné žádat také nadaci VIA a její program Živá komunita. Ten je vhodný pro projekty jako je obnova starých alejí, tedy výsadeb souvisejících s obnovou krajiny. Za podmínky, že se do projektu zapojuje celá komunita, nikoli jen úzká skupina nadšenců, je možné od nadace získat až 80 000 Kč a podporu zkušených mentorů a mentorek.

Od roku 1998 organizuje brněnská ekologická organizace Veronica, sdružení Rezekvítek a další organizace v rámci projektu Vánoční stromky – stromy pro život prodej živých vánočních jedliček v květináčích. Ty jsou pak na jaře společně vysazovány v příměstských lesích ve spolupráci s Lesy města Brna a Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. V publikaci shrnující zkušenosti s projektem se můžete inspirovat k realizaci podobného projektu i ve vaší obci.