Fotovoltaika v Prostějově: chytře a bez dotace

"Zvýšení energetické soběstačnosti a nezávislosti vlastních objektů je kladně přijímané jak politiky a političkami, tak veřejností. Navíc při současném růstu cen energií se jedná v podstatě o nutnost." Kateřina Vosičková, energetická manažerka Prostějova

Fotovoltaická elektrárna na střeše sportovního centra Domu dětí a mládeže už po pěti letech po uvedení do provozu bude vyrábět bezuhlíkovou elektřinu zadarmo. A to i bez jakékoliv dotace. Úspěšné řešení pro ochranu klimatu iniciovaly úřednice a úředníci magistrátu v návaznosti na manuál chytrého města Smart Prostějov. Dnes se z projektu učí a inspiruje jak místní mládež, tak i mnohá další města.

Plánovat s důrazem na dlouhodobost

Prostějov byl jedním z prvních našich měst, které se začalo systematicky zabývat energetickým managementem a zřídilo pro něj nezbytnou pracovní pozici. Během let se tato agenda postupně rozrůstala o veřejné osvětlení, smart prvky, smart metering (chytrá kontrola spotřeby), elektromobilitu a řadu dalších témat, až bylo potřeba vytvořit dlouhodobější a ucelenější koncepci. Takovou, která by řešila plánování a provoz města s důrazem na dlouhodobost a zároveň by byla průřezovou strategií, jež se bude uplatňovat v každodenním fungování města i v různých typech městských investic. Když energetická manažerka Prostějova a magistrátní odbor rozvoje a investic přišly s iniciativou vytvořit pro město smart strategii, bylo jasné, že obnovitelné zdroje energie budou její významnou součástí.

Na rozdíl od některých jiných městských smart strategií je prostějovský „Manuál chytrého města“ stručný, jasný a srozumitelný. Ve čtrnácti jedno- až dvoustránkových kapitolách stanovuje v bodech klíčové směry a konkrétní kroky i úkoly v tématech chytrého urbanismu, inteligentních způsobů řízení, dopravy či moderní ekologické energetiky. „Smart“ přitom rozhodně nemusí znamenat, že jednoduché věci budou řešeny složitými a drahými technologiemi. „Může to být úplná banalita – například uděláte chodník a už dopředu budete myslet na to, že nebude vyspádovaný do komunikace, aby srážková voda odtekla do kanalizace, ale naopak do zeleně, kde se srážková voda vsákne,“ vysvětluje Kateřina Vosičková, energetická manažerka Prostějova. Podle ní nemusí být „smart“ ani tak o technologiích, jako o způsobu uvažování a uplatňování jednotných principů ve všech oblastech správy města.

Manuál vlastní výroby

Další věc, jež odlišuje prostějovskou smart strategii od mnoha jiných, je způsob vzniku. Externí firmy, které si některá města za tímto účelem najímají, totiž podle prostějovského úřadu nemohou stoprocentně znát místní podmínky a obsáhnout všechna důležitá témata, a to ani když se budou usilovně snažit vše o městě zjistit. Manuál chytrého města zde proto raději vytvořila pracovní skupina složená ze zástupců a zástupkyň řady odborů (například dopravy, životního prostředí či rozvoje a investic) nebo městské policie, pochopitelně nechyběla ani městská energetička. Tito lidé dobře znají slabá místa a příležitosti pro zlepšení, ale ne vždy mají možnost se koordinovat. Součástí pracovní skupiny bylo také vedení města, neboť členové a členky Rady zodpovídají za jednotlivé řešené oblasti. Výsledná koncepce byla schválena Radou města a vzata na vědomí zastupitelstvem v polovině roku 2018. Kromě jednotlivých odborů se na uvádění řešení do praxe podílí i komise Rady města pro IT a Smart city.

Strategie se uplatňuje také ve chvíli, kdy má připravovaná investiční akce města několik variantních řešení, z nichž některé je sice dražší, ale nese větší potenciál úspor (typicky například budova s fotovoltaikou). V takovém případě je smart strategie oporou pro volbu investičně nákladnějšího, ale z dlouhodobého hlediska výhodnějšího řešení.

Návratnost za méně než pět let i bez dotací

V návaznosti na smart strategii, která stanovila úkol prověřit možnosti realizace fotovoltaických elektráren na vhodných objektech, nechalo město zpracovat několik předběžných kalkulací instalací fotovoltaiky na budovách v majetku města a jeho příspěvkových organizací. Výběr nejvhodnějšího umístění prvního projektu probíhal vyřazovacím způsobem s ohledem na ekonomickou návratnost, což v současných nepříznivých podmínkách výkupu přebytků energie za minimální ceny znamená zejména možnosti využití vyrobené energie v objektu. Jako první „vypadly“ školky a školy, protože jsou zavřené v létě, kdy fotovoltaika vyrobí nejvíc elektřiny. Následoval objekt magistrátu, kde by instalace byla v rozporu s památkovou ochranou. Postupnou prioritizací i s ohledem na rozměry a orientace střech a jejich nosnost zvítězila budova Sportcentra – Domu dětí a mládeže. Objekt funguje celoročně od pondělí do neděle, je vybavený energeticky náročnou vzduchotechnikou a střecha má ideální orientaci.

Výsledná elektrárna se skládá ze 108 fotovoltaických panelů o celkovém instalovaném výkonu 29,16 kWp. Během prvního roku provozu (2020) elektrárna vyrobila 39 310 kWh. Vypustila tak o 34,3 tun oxidu uhličitého méně, než kdyby brala pouze elektřinu ze sítě, a ušetřila na provozu objektu 142 438 korun, neboť naprostá většina vyrobené energie byla spotřebována přímo v budově. Při investici ve výši 675 284 Kč bez DPH je tak investiční návratnost méně než pět let. Přitom fotovoltaika nepokrývá celou využitelnou plochu střechy. Jedním důvodem je optimalizace ekonomické stránky projektu – při navýšení počtu panelů by většina elektřiny vyrobené navíc šla na prodej do sítě. Druhým důvodem je výsledek statického posudku. Střecha objektu má totiž limitovanou nosnost.

Z uvedených údajů nicméně vyplývá, že pořizovací ceny fotovoltaiky jsou dnes již tak výhodné, že i kdyby elektrárna byla dvojnásobná a polovinu nespotřebované elektřiny dodávala do sítě za minimální výkupní cenu, stále by byla návratnost investice sympatických méně než 10 let. Pokud by například střecha objektu měla větší nosnost, bylo by možné optimalizovat projekt tak, aby byl lépe využit potenciál celé plochy a elektrárna vyrobila co nejvíc elektřiny. To by na celostátní úrovni pomohlo nahradit fosilní zdroje bezuhlíkovými, což je nezbytná podmínka pro zmírnění klimatické krize. Navíc můžeme doufat, že stát už brzy nastaví férové podmínky pro malé výrobce energie a prodej přebytků do sítě se vyplatí více než dnes.

Za zmínku také stojí, že výsledná cena zakázky po proběhlém výběrovém řízení byla výrazně nižší, než kolik byla původně odhadovaná a v rozpočtu města schválená částka.

A dotace? Město uvažovalo o Operačním programu Životní prostředí, ale objekt Sportcentra nesplňoval v době příprav platnou podmínku pro energetickou třídu budovy. Jak vidíme na výsledných datech, projekt se bez dotace hravě obešel.

Zasloužené politické body

Oproti povolovacímu procesu probíhalo projednávání záměru naprosto hladce: „Zvýšení energetické soběstačnosti a nezávislosti vlastních objektů je kladně přijímané jak politiky a političkami, tak veřejností. Navíc při současném růstu cen energií se jedná v podstatě o nutnost. Pro politickou podporu je důležité záměr pečlivě odůvodnit, vysvětlit a mít kvalifikovaný odhad úspor. Pokud jde o veřejnost, o elektrárně jsme informovali na městském Facebooku, webu i v radničních listech. Ohlasy byly bez výjimky pozitivní, což není časté,“ popisuje reakce energetická manažerka Vosičková. Tato zkušenost koresponduje s průzkumy veřejného mínění, které ukazují, že česká veřejnost jednoznačně podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Komunální političtí představitelé a představitelky tak mohou mimo jiné počítat s tím, že podobnými projekty si veřejnost spíše nakloní.

Očekávané i překvapivé vedlejší efekty

U objektu domu dětí a mládeže asi nepřekvapí snaha obohatit projekt i o vzdělávací efekt. První, čeho si každý návštěvník či návštěvnice budovy ve vestibulu všimne, je obrazovka s aktuálními informacemi o výrobě elektřiny, a to včetně praktických vysvětlivek, protože ne každý si jednoduše představí, co znamená určitý počet kilowatthodin. Náklady na toto zařízení jsou zcela minimální, neboť datový software je součástí dodávaného systému a jedinou investicí je tak samotná obrazovka. Kromě toho Sportcentrum na svém webu zveřejňuje měsíční výkazy s daty o výrobě elektřiny.

Elektrárna ale měla i další, neočekávaný efekt: „Při uvedení do provozu jsme získali přístup do portálu distributora, kde lze sledovat spotřebu energie v objektu po čtvrthodinách. Z dat se velmi rychle ukázalo, že v objektu není optimálně nastavená vzduchotechnika – tehdy běžela čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Zajistili jsme, aby se začala vypínat na dobu, kdy se objekt nepoužívá, což vzhledem k její spotřebě znamená úsporu velkého množství peněz i energie,“ popisuje zkušenosti Prostějova Vosičková a pokračuje: „Spotřeba tak klesla celkově na polovinu původní hodnoty. Každá investice tohoto typu vás ponoukne k optimalizaci provozu, ke zhodnocení budovy a k dalším energeticky úsporným opatřením. Určitá práce navíc se tak mnohonásobně vyplatí.“

S jídlem roste chuť

Popisovaný projekt není zdaleka jediným smart energetickým opatřením v Prostějově. Krátce před instalací fotovoltaiky bylo v budově Sportcentra vyměněno osvětlení za úsporné (LED), v roce 2021 bude v téže budově vybudována nádrž na dešťovou vodu a vsakovací nádrž – voda ze střechy se díky tomu využije ke splachování a zalévání. V tomto případě pokryje 85 % investice Operační program Životní prostředí.

Dalším nedávno uskutečněným opatřením je centrální regulace topného systému v budově magistrátu. V kancelářích se nyní topí podle jejich obsazenosti, i s ohledem například na dovolené zaměstnankyň a zaměstnanců. Jde o další úspěšný projekt bez dotací.

Kromě toho se uvažuje o přípravě několika dalších projektů fotovoltaických elektráren – jedna na prostějovském zimním stadionu o výkonu okolo 100 kWp, tedy asi trojnásobném oproti Sportcentru, další na sportovní hale na Vápenici. Nyní navíc město zvažuje žádat o příspěvek z Modernizačního fondu nebo Operačního programu Životní prostředí, který od dob přípravy první fotovoltaiky částečně uvolnil podmínky.

Možná vás teď napadá otázka, proč se takové projekty ještě neuskutečňují ve vašem městě? Jisté je, že zavádění chytrých řešení se neobejde bez kvalifikovaného personálu, který má dostatek kapacit takové projekty připravovat, projednávat a koordinovat. Však jen stěží lze najít rozumný důvod, proč pro to odpovídající kapacity nezřídit. Jak vidíme na příkladu Prostějova, města mohou být jedněmi z tahounů přechodu na bezuhlíkové zdroje energie a ještě u toho ušetřit spoustu peněz, a to za vydatné podpory svých obyvatelek a obyvatel.

Text byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.