Jak získávat elektřinu a neprohlubovat při tom klimatickou krizi? Podle ekologických organizací je nutné především výrazně snížit spotřebu energie, a to nejen ve vlastní domácnosti, ale hlavně ve výrobním průmyslu. Energii, kterou budeme i přesto potřebovat, získáme z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ve Španělsku se v posledních letech rychle rozšiřují energetická družstva, která nejenže zajišťují energii z OZE, ale také posilují zapojování lidí odebírajících energii do demokratického rozhodování, jsou transparentní, zajišťují spravedlivé ceny energie a pokud generují zisk, investují ho opět do rozvoje obnovitelných zdrojů.
Odvážná Som Energía
Ve Španělsku existuje pět velkých korporátních firem, které prodávají elektřinu. Její cena však vlivem ekonomické krize v letech 2008 až 2010 stoupla natolik, že mnoho Španělů a Španělek upadlo do takzvané energetické chudoby – nadále si již nemohlo elektřinu dovolit. Lidé se museli začít poohlížet po jiných řešeních. Tak začalo vznikat mnoho alternativních iniciativ zdola, které slibovaly decentralizovanou, levnější a především zelenou energii. Jejich start byl ale komplikovaný kvůli složité byrokracii a nedostatečnému finančnímu kapitálu do začátku. Potenciál výroby zelené energie je přitom ve Španělsku obrovský. Lidé si uvědomili, že k překonání velkých překážek budou dostatečně silní, pouze pokud budou spolupracovat.
V roce 2010 začala skupina lidí na Univerzitě Girona v Katalánsku přesvědčovat své rodiny a přátele, aby společně založili družstvo. To je sdružení lidí, jejichž ekonomická aktivita (výroba, nákupy, poskytování služeb a jiné) má být prospěšná zejména pro jeho členky a členy. Družstvo tak například vlastní podnik, v němž jeho členstvo pracuje. O podniku a jeho budoucnosti rozhodují sami a na rozdíl od akciových společností jsou hlasy všech v družstvu rovnocenné. Cílem skupiny z gironské univerzity bylo najít tři sta padesát lidí, s nimiž budou vyrábět a vzájemně si distribuovat elektřinu ze stoprocentně obnovitelných zdrojů.
Pořídit si například solární panel sice může být nákladná záležitost, s finanční podporou a spoluprací dalších lidí je to ale už snadněji dosažitelný cíl. A tak vznikla Som Energía (Jsme energie). Družstvo je zároveň platformou pro již existující nezávislé lokální skupiny, které mezi sebou propojuje. Po jedenácti letech fungování působí Som Energía na celostátní úrovni a má přes 134 000 smluv s různými soukromými i obecními subjekty. V současné době Som Energía stále roste. Čím větší má totiž členskou základnu, tím je dodávání energie jednodušší a levnější. Není však jejím cílem, aby rostla do nekonečna, kdyby to mělo jít na úkor udržitelnosti.
Záměrem Som Energía je propojit se také s malými obcemi. Obce, které mají méně než pět set obyvatelů a obyvatelek, mohou do družstva vstoupit bez placení vstupního poplatku. Nicméně přidat se a vyřídit smluvní podmínky dodávek energie do jakékoliv městské budovy (například obecního úřadu nebo knihovny) může každá radnice. O spolupráci mají zájem zatím spíše malá města, protože ta mají menší rozlohu a tím pádem i menší a jednodušší rozvodnou elektrickou síť, pomocí které energie putuje do jednotlivých budov. Kromě toho Som Energía navrhuje, aby obce samy platily energii za část obyvatelstva, která si to nemůže dovolit. Toto opatření má sloužit k omezení energetické chudoby.
Kromě vytváření a dodávání elektřiny z OZE sleduje družstvo ještě dva další cíle. Jednak chce vytvářet pracovní místa a také chce fungovat jako nezisková organizace, která bude schopna pokrýt své vlastní náklady. Veškeré její zbylé výnosy poslouží jako kapitál pro nákup a technologický rozvoj dalších solárních nebo větrných elektráren. Počáteční kapitál získala Som Energía ve formě půjčky, splácí ho však výhradně pomocí příspěvků od těch, kdo do družstva vstoupili a zaplatili členský poplatek. Půjčku družstvu poskytla etická banka – společnost poskytující finanční služby (uložení peněz, půjčky, investice a pododobně), ale pouze na sociálně nebo ekologicky prospěšné projekty. Jejím cílem tedy není zisk (existuje dokonce regulace výšky platů manažerů), ale sociální a ekologický přínos pro společnost. V České republice takové banky bohužel zatím neexistují.
Jak družstvo prakticky funguje?
Každý, kdo chce do družstva vstoupit, má zaplatit úvodní poplatek sto eur (přibližně 2 500 korun). Ten se platí jednorázově a v případě, že chce člověk z družstva vystoupit, je mu poplatek vrácen. Na španělské poměry je tento poplatek celkem nízký. Některé projekty, zejména nákup nového příslušenství k solárním parkům, organizace navíc financovala z crowdfundingových kampaní – je to způsob, jakým mohou členky a členové družstva přispět víc než jen úvodní poplatek. Vzhledem k finanční krizi v letech 2008 až 2010, která Španělsko silně zasáhla, to někteří vidí jako šanci, jak investovat své úspory do něčeho, co bude mít i společenskou, nikoliv pouze ekonomickou hodnotu, která je po krizi vnímána jako nestabilní. Som Energía také šetří peníze tím, že není řízena jako firma, ale jako nezisková organizace: lidé v ní pracují za nižší platy, mají skromnější kanceláře, komunikují převážně online a nepotřebují investovat množství peněz do reklamy. A je transparentní – zveřejňuje všechny své smlouvy a dokumenty na internetových stránkách.
Přímé demokratické hlasování a decentralizace
Do rozhodování o budoucích investicích se mohou a mají zapojovat všichni, kdo do družstva vstoupili. Jelikož družstvo funguje v celé zemi, prakticky se to dělá tak, že se jednou ročně v různých obcích a městech sejdou všechny členky a členové a tato jednotlivá místa jsou vzájemně propojená pomocí online konferenčního videohovoru. Tímto se pro všechny zajišťuje možnost hlasování o investicích celého družstva, nastavování přijatelných cen elektřiny nebo schvalování toho, zda družstvo finančně podpoří různé projekty, které si jednotlivé místní skupiny připravily. Před každou online konferencí probíhá test, aby bylo jisté, že po technické stránce vše proběhne hladce a nikdo nebude znevýhodněn kvůli technickým potížím. Som Energía původně uvažovala o možnosti nechávat hlasovat pouze delegáty z jednotlivých obcí, kteří by se sešli osobně. Tento návrh ale zavrhla, protože nebyl dostatečně demokratický. Pomocí online konferencí se do rozhodování může zapojit skutečně každý bez ohledu na svou geografickou polohu a zamezuje se tak běžné politické praxi, kdy se v jednom centru rozhoduje o osudech periferií.
Dobrovolnictví a placená práce
Lokální skupiny fungují autonomně a na bázi dobrovolnictví. Jejich hlavní snahou je šířit povědomí o možnosti přechodu na udržitelnou energetiku, zapojovat do družstva nové lidi a účastnit se konferencí. Zároveň mohou vytvářet své vlastní projekty. Od Som Energía získají podporu v podobě předání know-how: jak obnovitelná energie funguje, co je potřeba k její produkci a distribuci, jak naplánovat projekt a rozvést energii pomocí elektrické sítě do domácností a veřejných budov. Pokud by některá místní skupina chtěla od družstva i finanční podporu, museli by návrh nejprve schválit všichni během každoroční online konference. Někdo je velmi aktivní, jiným stačí členství a nijak výrazně se do aktivit družstva nezapojují. Mnoho družstevnic a družstevníků tak například podporuje projekty sdílení aut (car-sharing), spočívajících ve společném vlastnění automobilu více lidmi, kteří auto nepoužívají každý den nebo v něm nepotřebují jezdit jednotlivě. Některé z car-sharingových projektů se snaží používat elektromobily a právě Som Energía jim pak dodává obnovitelnou energii.
Lidé, kteří pro družstvo pracují, nemusí mít v družstvu členství, většina zaměstnaných ale v družstvu přesto je. Celkem je to kolem sedmdesáti lidí.
Družstevní zelená síť
Celkově je ve Španělsku kolem patnácti energetických družstev, z nichž Som Energía s více než 134 000 smlouvami je největší. Menší družstva mají podepsaných kontraktů od desítek nebo stovek až po desítky tisíc. Energii získávají především ze solárních a větrných elektráren, některé jsou však napojené i na bioplynové stanice nebo v malé míře kupují energii ze zahraničí. Fungují přitom různě. Například v družstvu Econativa S Coop. vlastní někteří solární panely, z nich vyrobenou elektřinu pak platí všichni odběratelé i s poplatkem za užívání cizího příslušenství. Družstvo GoiEner S. Coop. zase nevytváří žádnou energii, ale zastupuje jednotlivce produkující elektřinu z obnovitelných zdrojů při prodeji energie jinému odběrateli. Ta největší družstva spolupracují, ačkoliv se zatím nepodařilo propojit všechna. Jedinečná jsou španělská družstva v tom, že distribuují elektřinu skutečně po celé zemi. Společným úsilím se jim v budoucnu může podařit zavést nový decentralizovaný energetický model a přejít na udržitelnou a spravedlivější energetiku.
Zelená energetika Barcelony
Příkladem velkého města usilujícího o energetickou soběstačnost je Barcelona. Progresivní vedení města v posledních letech realizuje ambiciózní kroky. Na rozdíl od jiných evropských měst, která podobné strategie vytvořila (Brusel, Paříž, Kodaň, Oslo, Stockholm a další), se Barcelona nezaměřuje pouze na snížení emisí a úspory energie, ale i na sociální dopady změn klimatu. Její politika je srozumitelně popsána v takzvaném klimatickém plánu. Tento plán je plný konkrétních a originálních politických kroků, které se týkají i snížení znečištění z dopravy (budováním takzvaných superbloků), spolupráce s etickými a zelenými finančními ústavy, bezodpadového fungování úřadů a jimi pořádaných akcí, organizování smysluplné a efektivní pomoci zemím, na něž dopadají změny klimatu nejsilněji, a přípravy na přijímání lidí migrujících kvůli změnám klimatu.
Barcelona si nechala udělat analýzu, ze které vyplývá, že lidé v některých čtvrtích mají výrazně složitější přístup k energii a pitné vodě a žijí ve znečištěnějším prostředí. Podle věku a zdravotního stavu jsou zase některé skupiny zranitelnější vůči změnám klimatu. Město se snaží tyto nespravedlnosti kompenzovat – například zdůrazněním, že péče o jiné lidi je práce jako každá jiná, vytvořením vzdělávacího systému pro pečovatelská zaměstnání nebo spravedlivým přístupem k pitné vodě pro všechny městské části. Do roku 2025 chce také vytvořit takzvané energetické banky, z nichž by mohly čerpat energii domácnosti v nouzi. Spojuje tím koncepty sociální a klimatické spravedlnosti, které spolu úzce souvisí.
Město založilo společnost Barcelona Energía – konsorcium složené z vedení města a metropolitní oblasti, katalánského ministerstva pro energetiku a odborníků ze dvou barcelonských univerzit. Společnost dodává městu energii z obnovitelných zdrojů a zároveň se snaží zapojovat obyvatelstvo do rozhodovacích procesů v této oblasti, snížit emise CO2 a celkově snížit spotřebu a dosáhnout racionálnějšího používání energie. Mimo jiné tím chce vytvořit čtyři a půl tisíce nových pracovních míst. Společnost také pomáhá lidem vyrábět si vlastní elektřinu a v každé čtvrti má poradenské centrum, kde radí lidem, jak ve své domácnosti šetřit energii nebo jak být energeticky nezávislí. Jedním z cílů města je přesvědčit co nejvíce firem, ale i kaváren a obchodů, aby používali pouze energii, kterou sami vyprodukují, například pomocí vlastních solárních panelů. Barcelona Energía dodává elektřinu do budov městské rady a od letošního roku i do dvaceti tisíc domácností. Všem, kdo mají se společností smlouvu, je otevřená takzvaná Rada uživatelů, rozhodující orgán, díky kterému se odběratelky a odběratelé elektřiny mohou podílet na plánování projektů, rozhodování o investicích a vzdělávání sebe a ostatních v oblasti obnovitelné energetiky.
Jak jsou na tom energetická družstva u nás?
Energetická družstva ani městské energetické společnosti v České republice dosud nefungují. Hlavní překážkou je současné nastavení české energetiky: existuje jedna rozvodná síť, kterou vlastní a spravuje ČEZ, největší hráč na energetickém trhu. Ten zatím nemá zájem podporovat decentralizované alternativy vůči sobě samotnému. Důsledkem nastavení výkupních cen elektřiny z OZE je, že se investice do nich vrátí až za šest až deset let, včetně částečného pokrytí dotacemi. Nepočítají se do toho navíc investice na údržbu. O dotaci na instalaci OZE si navíc mohou zažádat jen ti, kdo mají finanční kapitál na pokrytí poloviny veškerých nákladů. Ta se pohybuje v řádech desítek či stovek tisíc. Zároveň by muselo být sedmdesát procent vyprodukované energie spotřebováno přímo v místě výroby, což omezuje možnost produkovat a spotřebovávat energii členstvem družstva pomocí rozvodné sítě. V Ústí nad Labem nyní vzniká spolek Tmel, který má však za cíl tyto překážky na základě potřeb místních lidí identifikovat a vytvořit tlak na potřebné změny v legislativě, aby se energetická a obecní energetika mohla rozvíjet i v České republice.
