Ekologická rekonstrukce úřadu místo klimatizace?

„Primárně jsme chtěli modernizovat budovu, aby se výrazně snížily náklady na její provoz a dopady na životní prostředí. Dalším, neméně důležitým cílem, bylo nabídnout zaměstnancům i návštěvníkům úřadu příjemnější prostředí.“ Irena Kolmanová, místostarostka Prahy 14

Posledních dvacet let láme každé léto teplotní rekordy a zejména ve městech mohou být teploty opravdu neúnosné. Když k tomu ještě pracujete v kanceláři bez klimatizace a do oken se vám celý den opírá slunce, pracovní doba se dá stěží přežít. Své o tom vědí zaměstnankyně a zaměstnanci Městského úřadu Prahy 14, který sídlí v panelové budově ze sedmdesátých let. Původně chtěli pořídit do kanceláří klimatizaci, nakonec se ale rozhodli pro mnohem komplexnější řešení.

Z obyčejných paneláků příjemné pracovní prostředí 

Přicházíme na adresu úřadu. Jde o dva paneláky uprostřed sídliště, odlišuje je jen informační tabule před vchodem, na níž je seznam služeb, které se v této budově dají vyřídit. Mezi vchody se neustále pohybují stěhováci přenášející kancelářské stoly a další nábytek. Cestou do šestého patra míjíme chodby plné krabic připravených ke stěhování. „Máme teď čerstvě zkolaudováno,“ vysvětluje místostarostka Prahy 14 Irena Kolmanová, „takže se sem vracejí zpět lidé z dočasně zřízeného pracoviště ve Vysočanech.“ 

I uvnitř vypadá úřad docela obyčejně. „Změny, které se v budovách radnice odehrály, sice nejsou tolik patrné na první pohled, ale ve skutečnosti představují zásadní zlepšení. Budovy mají nové opláštění, nová okna, nově instalované technologie, které umožňují zachytávat dešťovou vodu a zabraňují plýtvání energiemi. Jedny senzory zajišťují vypnutí klimatizace, když se otevře okno, jiné regulují intenzitu osvětlení podle přirozeného světla zvenku i podle pohybu po místnosti. Je toho celá řada. Každý pracovník si například může snadno od počítače zjistit, jakou hladinu CO₂ má v kanceláři a zda nepotřebuje vyvětrat. Stejně tak si kliknutím na počítači může třeba stáhnout žaluzie nebo upravit teplotu v kanceláři,“ vyjmenovává Kolmanová. 

Jsou to inovace, které na první pohled nelze vidět. Pro ty, kdo v budově denně pracují, nebo pro místní, kteří si na úřadu potřebují něco vyřídit, jsou to však vítané změny. „Primárně jsme chtěli modernizovat budovu, aby se výrazně snížily náklady na její provoz a dopady na životní prostředí. Dalším, neméně důležitým cílem, bylo nabídnout zaměstnancům i návštěvníkům úřadu příjemnější prostředí,“ shrnuje místostarostka. Budova po rekonstrukci ušetří 48 % energie, čímž se mimo jiné sníží množství vypuštěných emisí.

Otázku rekonstrukce radnice otevřelo již minulé vedení městské části ve volebním období 2014 až 2018. Zvažovali tehdy, zda nepostavit raději novou budovu, než aby opravovali starý panelák. V náročné diskuzi zvítězil ekonomický argument. Stavba nové radnice by stála podle odhadů 600 až 700 milionů korun, rekonstrukce stávající budovy je asi čtyřikrát levnější. Nejdřív bylo ale potřeba zajistit zdroj peněz. Větší část se radnici podařila získat z Operačního programu Praha: pól růstu a na necelou polovinu si vzalo bezúročnou půjčku od hlavního města Prahy. 

Tabulka: Zdroje financování rekonstrukce radnice Prahy 14.

Vedení Prahy 14 pak zvolilo metodu Design & Build: vyhlásilo veřejnou soutěž, v níž měly uchazeči nejen naprojektovat, ale i provést rekonstrukci podle daného zadání. Výhodou této metody má být to, že je celý proces od prvního návrhu až po dokončení renovace svěřen do rukou jediné firmy. Nemůže se tedy stát, že jedna firma zhotoví projektovou dokumentaci, aby následně jiná firma v procesu rekonstrukce zjistila, že je potřeba projektovou dokumentaci změnit, což rekonstrukci prodraží i prodlouží. To by navíc v tomto případě byl skutečný problém. Už tak je rekonstrukce městského úřadu komplikace, a to především pro místní lidi. V jejím průběhu se několikrát měnilo, v jaké budově či detašovaném pracovišti je možné si vyřídit běžné občanské záležitosti. Vedení městské části se snažilo tento fakt nepodcenit a důsledně informovat o průběhu rekonstrukce a změn s ní spjatých ve veřejném prostoru, v místním časopise nebo třeba na Facebookových a webových stránkách. Rekonstrukce celkově zabrala rok a čtvrt, v říjnu 2021 byla dokončena.

„Je dobře, že jsme šli touhle cestou. Když uvážíte, jaký jsme na rekonstrukci měli rozpočet, rozhodně patří k těm zdařilým,“ chválí metodu Design & Build Kolmanová. Jedním dechem však dodává: „Na druhou stranu, když už jsme se do modernizace pustili, nechceme zůstat na půl cesty. Počítáme tedy s tím, že na dosud provedené práce navážou další – již mimo samotný projekt. Je třeba vymalovat, udělat nové podlahy, jednotný navigační systém, kuchyňky pro zaměstnance, dokoupit další potřebné vybavení… Zkrátka zapracovat na tom, aby se zde zaměstnanci i návštěvníci cítili skutečně dobře. Aby celá akce nebyla jen o energetických úsporách.“ Žádná velká investice se dle místostarostky Kolmanové neobejde bez externího finančního zajištění. „Vyžaduje to aktivně vyhledávat dotační tituly, psát žádosti a dobře se v tomto prostředí orientovat, což se neobejde bez schopných úřednic a úředníků s dostatkem času. U menších obcí či městských částí to může být problém, nicméně jakmile máte část peněz přislíbenou z dotace, hlavní město Praha zpravidla vstřícně pomůže,“ uvádí Kolmanová.

Opravou radnice to nekončí

Nejen radnice, ale i další budovy a veřejný prostor procházejí změnami. Vedení Prahy 14 se snaží o mitigaci a adaptaci na změnu klimatu několika dalšími projekty. Například nyní na dvou starších panelových školních budovách připravuje zelené střechy. „Za odvod dešťové vody do kanalizace jsme ročně platili asi milion korun. Za to teď ušetříme. Ale nejde jen o úspory. Zrekonstruované střechy budou vypadat hezky a zlepší se klima ve škole i v jejím okolí. Dešťovou vodu využijeme na zalévání jak v areálu školy, tak i jinde na území městské části,“ vysvětluje místostarostka.

Kvůli regulaci oxidu uhličitého jsou už teď v několika školách instalované rekuperační jednotky, rýsuje se i projekt fotovoltaických elektráren na školách. Městská část také revitalizuje „svůj“ kus sídliště Černý Most (zodpovědnost za území si dělí s hlavním městem Prahou), kde vysazuje zeleň a sbírá dešťovou vodu nebo instaluje úsporné osvětlení. Nejsou to náhodné projekty – vedení městské části má funkci energetického manažera, který má na starost celkovou vizi energetických úspor. Od nového roku to bude samostatná pracovní pozice, protože s takovým množstvím plánů je pro něj práce skutečně dost. (Energetického manažera, totiž člověka, který bude mít za úkol dlouhodobě snižovat spotřebu energie, pověřilo už v roce 2011 město Litoměřice, které k podobnému kroku inspirovalo města a obce po celé republice.)

Praha 14 se tedy může zařadit k těm moudřejším obcím v České republice nejen kvůli rekonstrukci radnice na úspornou budovu, ale především díky systematickému přístupu ke zmírňování změny klimatu. Na jejich příkladu se také ukazuje, že snaha o ekologičtější správu jde ruku v ruce s finančními úsporami a především se zlepšením prostředí a kvality života místních lidí.

Moudré radnice i v dalších městských částech

Nových staveb nebo rekonstrukcí radnic a úřadů je nyní v Praze celá řada. U většiny z nich však bohužel nenajdeme zmínku o jejich energetické úspornosti, která je nezbytným krokem k dosažení uhlíkové neutrality a mitigaci změny klimatu obecně. Výjimku by mohla tvořit budova úřadu v Praze-Ďáblicích, která je postavena převážně ze dřeva, obsahuje chytré prvky a má zelené střechy. Nejen pro svou vstřícnost vůči místní komunitě byla v roce 2019 nominována na prestižní Českou cenu za architekturu. Radnice v Praze 7 zase letos v září získala ocenění za připravované projekty energetických úspor ve veřejných budovách, tedy na úřadě, ve školách a školce a v domech s pečovatelskou službou. Tato městská část spolu s Prahou 6 také vyhlásila stav klimatické nouze, a přidala se tak k 740 městům po celém světě, v nichž by otázka snižování emisí měla být hlavní agendou.

Text byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.